Článek
Albert byl vytíženým profesorem chirurgické kliniky. Během svého života skoupil pozemky nad domkem svých prarodičů a založil rozlehlý park. Vědom si svého věku, nechtěl čekat, než dřeviny vyrostou, ale chtěl se brzo octnout v parku pěkných, vzrostlých stromů. Proto sháněl v celém okolí jakýkoli hezký strom, dal ho vykopat ve velkém okruhu i s hlínou a převézt.
Svéráznými přesuny dřevin (například z posvátného Řípu) a výsadbou tisíců keřů a květin se Albert chlubil i v dopisech svému příteli, básníku Jaroslavu Vrchlickému.
Návrh Albertova žamberského bydlení v dubnu 1888 narýsoval místní stavitel František Havlíček. Ve dvou variantních návrzích řešil dům jako gotizující romantickou rezidenci s majestátně převýšenou hranolovou věží, s krytou lodžií a otevřenými terasami balkónů.
Albert ale projektanta zahrnul připomínkami, zpestřenými vlastními skicami. Chtěl nudnou symetrii návrhů zjednodušit a zbavit přemrštěných dekorací.
Své výhrady mířil i na řešení vnitřních dispozic vily a nakonec zamítl i dominantu věže. Stavba začala 31. července 1888, do zimy bylo vyřešeno zdivo a v červenci následujícího roku se již dokončovaly střešní a truhlářské práce.
Lodžii z prvotních návrhů nahradil skromnější prosklený nárožní pavilón sloužící jako Albertova pracovna. Malebnost interiérů domu architekt podtrhl dlaždicovými podlahami s pestrobarevnými abstraktními motivy, sádrovými dekoracemi, nábytkem selského typu i náladovými malbami stropních zrcadel.
Každé léto pak za Albertem do Žamberka zajížděla elita českých spisovatelů, politiků a historiků.