Článek
Kněžna Rosa Kinská v roce 1828 kupovala v zásadě jen nezastavěné pozemky. Ke koupi stráně pro vilu asi přistoupila bez určitého záměru.
Konkrétnější podobu dostaly záměry až ve druhé čtvrtině 19. století, kdy se kníže Rudolf Kinský oženil s Wilhelminou Colloredo. Nedlouho po svatbě začal s budováním vily pod Petřínem, jejíž hlavní stavební fáze spadá do let 1827 až 1831.
Návrhem novostavby pověřil absolventa vídeňské akademie Heinricha Kocha, jednoho z nejvýraznějších klasicistních stavitelů působících v Čechách.
Elegantní stavbu krášlí i velkorysý balkon nesený sloupovím.
Podoba vily inspirovaná řeckým stylem s dórskými sloupy je trochu narušena polokruhovým ukončením oken v patře, která stejně jako v baroku vyznačují hlavní sál.
Ilustrace prozrazuje někdejší podobu stavby.
Zednické práce prováděli Kinského poddaní z jeho panství, mramorářské práce obstarala pražská firma, kamenické detaily vytesal Jan Ludvík Kranner. S těmi náročnějšími si pak poradil sochař Václav Prachner.
Naproti tomu stavební novinky, třeba terazzo (směs cementu a ušlechtilých kamenných drtí), byly objednány u vídeňské firmy stejně jako horkovzdušné topení, kterým byla stavba vybavena. U vily v této době už pochopitelně nesměla chybět zahrada.
Současně se stavbou vily se v zahradě budovaly i užitkové stavby, stavěl se skleník a byt zahradníka, byl zprovozněn vodopád.
Asi zásluhou toho, že anglický romantický park, který ale připomíná jen umělý vodopád, budoval mladík, neobjevují se u vily Kinských žádné vzpomínky na staré časy. Zeleň totiž doplňovaly jen cesty a drobnější klasicistní stavby.
Existovaly zde také už romantické části, vytvořené odtěžením petřínských opukových útesů.
Uvnitř stavby je mnoho prostorných místností.
Původní zahradní stavby částečně zmizely, některé zůstaly v ruinách, ale přibyly i nové. V roce 1908, kdy vilu koupila obec a instalovala sem expozici Národopisného muzea českoslovanského, byla do anglického parku před vilou nově zřízena značně nevhodná fontána, v roce 1914 pak podstatně vhodnější pomník Hany Kvapilové, sochařsky řešený Janem Štursou. Došlo i k řadě dalších změn.
Rekonstrukce letohrádku Kinských, která probíhala v letech 2002 až 2003 podle projektu Projektového ústavu pro architekturu a pozemní stavby, byla provedena pro potřeby národopisného oddělení Národního muzea.
