Článek
Stavebník vily Bedřich Kancnýř byl radou Zemského soudu v Brně. Celou řadu let pracoval v mnoha veřejných funkcích. Byl také častým návštěvníkem, akcionářem a podporovatelem lázní Luhačovice.
V roce 1906 se rozhodl postavit si v Luhačovicích vilku, která měla sloužit jako letní byt či „letohrádek“ s možností pronájmu.
Stavba na půdorysu písmene V působí i při svých menších rozměrech monumentálním dojmem díky působivému využití architektonických prostředků, především minimalizací oken na čelní fasádě a odstupňováním vstupu a věže.
Po stranách vily nechybí menší balkony nabízející výhledy do okolní přírody.
Vila měla reprezentativní vstup, podepřený hranatými pilíři, které nesou balkón v patře, krytý stanovou stříškou. Z hlavních dveří se vcházelo do vstupní haly, ze které vedly dveře do pokojů vpravo i vlevo a do předního pokoje, který měl v přízemí ještě jídelní kout. Pokoje byly na pravé straně odděleny hygienickým příslušenstvím a výtahem na jídlo, které se pro hosty připravovalo v suterénu.
Na levé straně vedlo mezi pokoji schodiště. Jednotlivé pokoje tak byly od sebe odděleny, čímž bylo zajištěno větší soukromí ubytovaných. V podkroví se nacházely dva pokoje pro personál a schodiště na vyhlídkovou odstupňovanou vížku, která umožňovala výhledy do malebného lázeňského údolí.
Interiérové dveře mají jemný geometrický dekor.
Vilka je ojedinělým spojením geometrické secese a orientálních vlivů. Autor vily, brněnský architekt Jan Mráček, byl žákem vídeňského profesora Otto Wagnera.
K vytvoření orientalizující siluety vily využil důmyslnou soustavu průniků a šikmin. Mráček vsadil na geometrickou modernu nejen u dekorativních prvků, ale i v základních tvarech vily.
Schodiště lemuje masivní zábradlí.
Na začátku padesátých let odprodali Kancnýřovi dědicové vilu rodině současného majitele. Novým majitelům byli ale brzo po koupi přiděleni do domu nájemníci.
Z původního vybavení vilky se kvůli necitlivému přístupu a devastaci nájemníky zachoval jen zlomek. Vila je kulturní památkou.
