Článek
Autor vily - Gustav Sachers byl absolventem bavorské Akademie výtvarných umění a majitelem jedné z největších libereckých stavebních firem. Jeho dílo rozhodně stojí za pozornost.
Součástí vily se stal klasicistní dům
Ke stavbě honosné vily byl vybrán pozemek situovaný jihovýchodně od městského centra v bezprostřední blízkosti libereckého zámku. Na parcele plánované výstavby se v té době už nacházel klasicistní obytný dvoupodlažní dům. Tento objekt nebyl demolován, ale naopak se stal jádrem centrální části vily. K němu byla přistavěna třípodlažní křídla.
Vzniklé arkádové čtvercové nádvoří s řadou oblouků uzavírala na severní straně přízemní salla terrena (hala otevřená do zahrady), která přímo navazovala na rozlehlý park.
Hlavním vstupem se vcházelo do haly, na kterou navazovalo schodiště prosvětlené shora světlíkem. V přízemí jižního křídla byl pánský pokoj, knihovna a hostinský pokoj. V ostatních křídlech byly provozní místnosti domu, jako kuchyně, prádelna, pokoj pro služky a samostatný byt zahradníka. Do západního křídla patra byly umístěny společenské místnosti.
Ve vile nechyběl kuřácký, biliárový a hráčský pokoj
V západním křídle byla jídelna, dva salony, hudební pokoj, pokoj pánský, s kterým sousedily pokoje kuřácký, biliárový a hráčský. V severním křídle byly umístěny další obytné místnosti. Východní křídlo patřilo k soukromé části domu s ložnicemi a sociálním zázemím.
Rozlehlý areál tvoří jednotně koncipovaný celek skládající se ze samotné vily, zahradnického domku, kočárovny, konírny, zahrady, dvou teras se zábradlím, altánu, bazénu s hlavou Neptuna, který byl součástí schodišťové rampy se zděnou pergolou a ohradní zdi.
Liebiegova vila je hodnotným příkladem reprezentativní historizující architektury poslední třetiny 19. století. Pro své rozměry i uspořádání se pro toto továrnické sídlo, odrážející bohatství i vkus stavebníka, v lidovém povědomí ustálil název Liebiegův palác.
Vila Johanna Liebiega ml. je památkou zapsanou v rejstříku Ústředního seznamu kulturních památek České republiky.