Vila Jaroslava Franty je jednou z prvních secesních staveb v Dobřichovicích

Doktor Franta působil jako asistent na porodnické klinice u Apolináře a jako člen společnosti Pražské sanatorium se podílel na zřízení prvního slavného soukromého porodnického a gynekologického ústavu v Praze-Podolí.

Výstavbou letního domu podle návrhu architekta Kamila Hilberta se v dobřichovické vilové čtvrti Brunšov zakončila přehlídka architektonických stylů a tendencí poslední čtvrtiny 19. století. Na této stavbě je vidět nastupující styl secese a moderny.

Pro vytvoření návrhu oslovil svého příbuzného, architekta Kamila Hilberta. Toho sice v té době plně zaměstnávalo restaurování a dostavba katedrály sv. Víta v Praze, nicméně zajímavou zakázku individuálního bydlení, kterých měl ostatně při své restaurátorské praxi málo, neodmítl.

Hilbert se pokusil navrhnout velkorysý rodinný dům. Inspiraci mu poskytlo české lidové stavitelství. Vila má tak prvky moderní, regionální a převážně vlastenecké architektury, inspirované národním folklorem. V rámci jejího historizujícího stylu gotické i renesanční motivy pozoruhodně ladí s moderním secesním stylem.

Podobně inspirované stavby navrhoval i slavný architekt Dušan Jurkovič, který se proslavil svou zálibou v lidových prvcích. Podobně jako on i Hilbert si díky dobré znalosti evropského prostředí uvědomoval širší souvislosti rodící se moderní architektury a byl zastáncem obnovy tradice uměleckého řemesla.

V návrhu rodinného domu v Dobřichovicích ale Hilbert ve výsledku uplatnil spíš domácí než evropské vzory. V dispozičním řešení vily jen naznačil inspiraci anglickým modelem se schodišťovou halou, ale důsledně se jí nedržel.

Do domu se vchází přes vstupní halu se schodištěm, které se v patře neotevírá po anglickém vzoru do ochozu, ale zůstává tradičně uzavřeno.

Praktické uspořádání vily narušilo přání stavebníka, který chtěl obytné prostory jídelny a ložnic včetně kuchyně soustředit ve zvýšeném přízemí.

Dva pokoje v prvním patře chtěla Frantova rodina ponechat pro hosty nebo pro případné rozšíření domu. V suterénu nechyběl byt domovníka.

Jasné zadání stavebníka ohledně charakteru letní vily v Dobřichovicích výstižně shrnuje medailon publikovaný po dokončení stavby v roce 1904 v časopise Architektonický obzor: „Architektura budiž, pokud možno, ze dřeva a malebně držena.“

Vila okouzluje kamenným soklem, malovanými fasádami, lomenicovými štíty a převýšenými střechami a působí malebně a domácky. Výhledy nabízela krytá veranda i arkýř jídelny a balkony hostinských pokojů v prvním patře. Osobitý ráz dodává vile především kombinace přírodních materiálů a převaha zdobeně vyřezávaných dřevěných konstrukcí a prvků.