Článek
Vila, postavená pro hraběnku v tehdejších lázních sv. Josefa, představuje jednu z prvních prací Josefa Mockera, který po studiích na pražském Polytechnickém ústavu nastoupil na Akademii výtvarných umění ve Vídni.
Právě ve Vídni působil profesor Friedrich Schmidt, který byl odborníkem na gotickou architekturu. Během studií u Schmidta na sebe Mocker mimořádně upozornil, proto nastoupil do vrchnostenské stavební kanceláře přímo k šlechtickému rodu Thun-Hohensteinů a působil v jejich hospodářské škole.
V letech 1870–1872 vedl stavbu novogotické Thunovské pohřební kaple sv. Jana Nepomuckého v Chrástu (nyní součást Děčína), realizované podle Schmidtova projektu. Mocker se podílel i na mnoha děčínských dostavbách historických objektů.
Také zadání vily čp. 6, první samostatnou realizaci po dokončení studia, Mocker získal zřejmě díky Thun-Hohensteinům, protože zadavatelka stavby byla jejich příbuzná.
Vila prošla několika interiérovými přestavbami
Vila následně prošla několika přestavbami, hlavně v interiérech. Například po první světové válce se interiér upravoval pro manžele Františka Antonína a Františku Thunovy, kteří nechtěli bydlet na děčínském zámku, protože se Františka nesnesla s tchýní, hraběnkou Marií, rozenou Chotkovou.
Po druhé světové válce vila fungovala jako domov důchodců, později se do ní nastěhoval děčínský sociální ústav. Exteriér se dochoval skoro v původním stavu, jen s některými drobnými nevhodnými zásahy. Vila jako stavební typ je pro Mockera, který se zabýval především rekonstrukcí historických staveb či výstavbou církevních objektů, poměrně neobvyklou záležitostí.
Ale i u ní je jasně vidět jeho nadšení pro gotiku – stavba v prudkém terénu nad korytem řeky Labe upoutává kamenným průčelím z pravidelně opracovaných pískovcových kvádrů i gotizujícími tvary s kamenickými detaily a prvky.