Článek
Pro stavbu rodinné vily si Gustav Jarošek, zabývající se výrobou a prodejem pletací příze, zvolil pozemek položený ve značně příkrém svahu v bezprostřední blízkosti továrny.
Prostorná střešní terasa vily umožňuje pořádání večírků i v exteriéru.
Základní řešení třípodlažního objektu navrženého architektem Ludvíkem Hilgertem má podobu hranolu, který je doplněn o četné výstupky, arkýře, schodiště a terasy.
Interiéry zaujmou jednoduchými geometrickými dekory.
Plochu hlavního průčelí, obráceného na jih, plasticky oživuje arkýř, na kterém je umístěn balkón ložnicového patra - a který od západu doplňuje terasa.
Stavbu korunuje rozlehlá střešní terasa, lemovaná subtilním trubkovým zábradlím, z části zastíněná velmi efektním motivem markýzy.
Schodiště je pojato velmi funkcionalisticky.
Polozapuštěný suterén obsahuje byt domovníka, pokoj pro služebnou, garáž a hospodářské zázemí. Do hlavního obytného podlaží se vstupuje od východu po předsunutém zaobleném schodišti, vyzděném z kontrastních neomítaných kamenných kvádrů.
Vila na dobovém snímku.
Na předsíň, prosvětlenou luxferovou stěnou z kruhových tvárnic, navazuje patrová hala s galerií, která tvoří ústřední komunikační bod domu. Přilehlé společenské místnosti orientované do zahrady - obývací pokoj, reprezentativní prostor jídelny a zimní zahradu - architekt opticky propojil v jednotný prostor za pomoci průhledných skleněných stěn.
Portrét Ludvíka Hilgerta.
Z těchto pokojů se volně prochází do pánské pracovny, kterou je možné oddělit zasouvacími prosklenými dveřmi. Při výběru honosného vnitřního vybavení společenských prostor přízemí i soukromých pokojů členů rodiny situovaných v patře uplatnil Hilgert svůj talent citlivého návrháře interiérů a dokonalý smysl pro detail. Vytvořil tak jeden z prvořadých příkladů vilové funkcionalistické architektury na Vysočině.
