Hlavní obsah

Vila Ernsta Löw-Beera je jednou z nejzajímavějších staveb v brněnských Pisárkách

Novinky, Text: Iveta Černá, editace: Kristýna Křížová

Vila Ernsta Löw-Beera, který byl bratrancem Grety Tugendhatové, je po vile Tugendhat další brněnskou památkou, která stojí za pozornost. Jde o funkcionalistickou stavbu, z jejíhož reprezentativního patra a balkonu se otevírá výjimečný pohled na město i na přírodu.

Foto: Archiv publikace Slavné brněnské vily

Vila s adresou: Kalvodova 8, čp. 108, Brno 1-Pisárky

Článek

Stavba představuje typický příklad vídeňské architektury bydlení v polovině třicátých let a byla zřejmě inspirována vilou na Wenzgasse v Hietzingu od Josefa Franka.

Stavba, umístěná v zahradě na nároží brněnských ulic Kalvodovy a Marie Pujmanové, je orientována svojí hlavní stranou k jihu. Z celého objektu výrazně vystupuje prosklená lodžie, na které spočívá balkon ložnicového patra.

Tugendhat - architektonický unikát se smutným příběhem

Tipy a trendy

Do domu se vstupuje ze zadní severní strany protáhlým přístřeškem na dvou štíhlých sloupech. Za vstupními dveřmi následuje zádveří, za ním pak hala se schodištěm do patra.

Vstup pokračuje za halou zimní zahradou s travertinovou dlažbou. Vstupní stranu zpestřuje hluboký zářez přízemní terasy a pergola střešní terasy.

Foto: Archiv publikace Slavné brněnské vily

Interiér vily je perfektně prosvětlen díky prosklenému pásu ve středu vily.

Na východní straně se širokými skleněnými dveřmi otvírá pohled do knihovny, na opačné straně přechází zimní zahrada do obývacího pokoje, odděleného opět skleněnými dveřmi od jídelny.

Konstrukci domu tvoří železobetonový skelet s cihelným výplňovým zdivem. U oken a prosklených ploch převažují kovové rámy, v menší míře je použito dřevo.

O vysoké technické úrovni svědčí mimo jiné klimatizace, zabraňující orosení skleněných stěn.

Foto: Archiv publikace Slavné brněnské vily

Pohled na někdejší podobu interiéru.

Omítky byly dekorované ve světle šedorůžovém tónu, parapety měly šedohnědou barvu, vystupující část soklové části poschodí byla světle modrá.

Vestavěné skříně doplňoval v interiérech nábytek výhradně ze dřeva, jehož materiál a vzory čalounění dokládaly textilní podnikání rodiny Löw-Beerů.

Foto: Archiv publikace Slavné brněnské vily

Plánek prozrazuje uspořádání místností.

Architekti vily Rudolf Baumfeld a Norbert Schlesinger provozovali v letech 1932–1937 ve Vídni architektonickou kancelář. Baumfeld, kterého k rodině Löw-Beerů pojilo přátelské pouto, byl nucen pro svůj židovský původ emigrovat před nacismem do Spojených států. Tam se uchýlil i stavebník vily Ernst Löw-Beer.

Poválečný osud vily byl stejný jako u řady podobných objektů. Obytná funkce zůstala sice zachována, avšak prostory byly rozděleny do čtyř bytových jednotek.

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám