Článek
Vila je dobře řešena z hlediska světových stran. Architekt ji umístil na ose východ – západ. Obytné místnosti vznikly směrem k jihu. K severu jsou orientovány vstup a v horním podlaží studovna.
Ordinace byla spojena s prostorem pro rentgen
Při vstupu do vily byl vchod do šatny umístěn vpravo, odtud se šlo přímo do čekárny, která byla dveřmi propojena s ordinací. Ta byla spojena s místností pro rentgen a zároveň s temnou komorou určenou pro vyvolávání snímků.
V levé části byla kuchyně, která byla propojena s obývacím pokojem. Z ordinace i obytného pokoje bylo možné vstupovat francouzskými okny na terasu.
Venkovní prostory vily odkazují na vliv díla amerického architekta Franka Lloyda Wrighta.
Fasádu vily dekoruje výrazné dlouhé pásové okno.
Herman Müller volil na vile motivy, které tamní architekti používali poměrně často a které byly oblíbeny i v německé architektuře. Předně pracoval s již zmiňovanou symetrií hlavní fasády.
Dalším hodně používaným prvkem byla římsa, která tvořila výrazné ukončení fasády. Podobnou záležitostí bylo i použití rohových oken.
Stejně tak použití daného typu střechy a podezdívky odpovídá tehdejší práci německých architektů.
Obývací pokoj navazoval na kuchyň.
Výklenek na východní straně domu sice působí jako určitý výstřelek architekta, ale tak tomu není. Má svůj účel, protože do něj architekt umístil zázemí kuchyně i za cenu jisté nesouměrnosti.
Vila byla v posledních letech citlivě renovována a některé detaily fasády byly obnoveny – například obklady soklu nebo obložení vstupu.
