Článek
Autoři vily Vladimír Beneš a Antonín Kurial studovali na Odboru architektury a pozemního stavitelství České vysoké školy technické v Brně a před válkou sdíleli společný ateliér.
Interiér vily byl zařízen s ohledem na rozměrná pásová okna.
V roce 1936 dorazil Beneš jako stipendista do Paříže a stal se kresličem v legendárním ateliéru slavného architekta Le Corbusiera v rue de Sevres. Velikost a dispozici vily přizpůsobil Beneš tomu, aby objekt mohli společně obývat jeho bratr s ženou, dvě svobodné sestry Anna a Marie a on sám.
Rozměrné schodiště vede na menší balkon.
Manželům vyhradil celé patro, přízemí rozdělil na čtyři jednotky. Z jedné vytvořil průchod a dvě postranní sloužily sestrám, přičemž zbývající ponechal sobě.
Patro zpřístupnil venkovním dvouramenným schodištěm na zahradní straně, které rámuje betonový panel, vysunutý daleko před fasádu a spojený s ní masivní betonovou stříškou.
Architekt využil i kdysi velmi moderní luxfery. Ty se dnes opět vracejí do módy.
Atypické architektonické řešení umožnilo užití výjimečných konstrukcí, kombinujících ocel, beton a dřevo. Ocelové pilíře vysunul Beneš na vnějšek betonových zdí a do jejich kapes usadil dřevěné trámy stropů.
Architekt vsadil na originální řešení venkovních prostor.
Pomocí ocelových vzpěr mohl architekt také zavěsit balkón volně do prostoru. Řícmanická vila představovala nejzdařilejší dílo mezi realizacemi českých praktikantů u Le Corbusiera.
Nebyla inspirována jen mistrovou puristickou čistou etapou, ale zahrnula také jeho tehdy začínající brutalistickou tendenci.
