Článek
Rothmayerova prostá budova vznikla na holém poli nad pískovcovými skalami jako jedna z prvních v dané lokalitě. V době stavby ještě neexistovala vojenská nemocnice ani vzrostlé stromy vedle veřejné cesty na severní straně pozemku, a tak se ze zahrady za dobrého počasí otevíral výhled severním směrem na Říp, České středohoří nebo na hrad Bezděz.
Dům je v duchu Rothmayerovy vlastní tvorby, ovlivněné prací jeho učitele, úplně jednoduchý, s jasnou středomořskou inspirací. K hladce omítnutému kvádru obytných místností je připojen ze severní strany válec.
Válcovitá součást stavby ukrývá točité schodiště.
Suterén obsahující hospodářské místnosti je napůl zapuštěn do terénu. Vykopaný materiál posloužil k dosypání mírného svahu na severní straně, což umožnilo založit zahradu téměř v rovině.
Vstupní cestička od vrátek na jižní straně obchází dům zleva a hlavní, jediný vstup do domu ze severu je krytý mohutnou pergolou.
Stavba je jednoduchá a je inspirována stavbami ve středomoří.
Ve dvou obytných patrech bylo symetricky umístěno samostatné sociální zařízení a příslušenství, v prvním patře bylo WC a spíž, přilehlé ke kuchyni a pokoji. Ve druhém patře je koupelna, obdobně sevřená dvěma ložnicemi.
Chloubou stavby byla zimní zahrada
Ve třetím patře měl architekt zimní zahradu, přilehlou k točitému schodišti. Tento prostor propojil schodiště s plochou terasou, obehnanou plnou parapetní zdí, ze které je dnes stejně nádherný výhled jako kdysi ze zahrady.
Interiér vily působil prostě a útulně.
Architekt Rothmayer byl Plečnikovou prodlouženou rukou při prvorepublikových úpravách Pražského hradu. Velmi prosté architektonické řešení všech stran vily, téměř stoprocentní symetrie, použití ušlechtilých a podle pravidel stavebních řemesel zpracovaných materiálů jsou v souladu s jeho tvorbou na Pražském hradě, které hodně podřizoval i své soukromí.
K uvolnění a relaxaci mu sloužilo právě prostředí vlastního domu a hlavně zahrady, jejíž návrh je také jeho dílem.
