Článek
Hotel je ve světě všeobecně známý jako Bláznivý dům (anglicky The Crazy House). Někdy je ovšem také mnohem romantičtěji popisován jako „pohádkový dům”. Jeho značná část vypadá jako kmen obřího stromu banyánu.
Fasádu pětipatrové budovy na mnoha místech „prorůstají a zakrývají” spletité kořeny a větve. Diváci v jejich záhybech naleznou spousty zvířecích soch.
Interiér domu připomíná jeskynní systém propojený spoustou chodbiček a bizarních schodišť. Návštěvníci mají k dispozici desítku tematicky zařízených pokojů. Je mezi nimi například tygří pokoj, jemuž vévodí velká dřevěná socha plížícího se tygra, anebo klokaní pokoj se sochou klokana, v jehož břišním vaku je umně ukryt krb. Zajímavě je schován krb také v orlím pokoji. Návštěvníci jej objeví ve skořápce obřího orlího vajíčka.
Architektka ke každému z pokojů přidává ještě další význam. Jednotlivá zvířata symbolizují různé národy a jejich vlastnosti: tygr charakterizuje sílu Číny, veliký a silný orel zastupuje Američany, zatímco mravenci z mravenčího pokoje ztělesňují tvrdě pracující Vietnamce.
Nábytek, jímž jsou pokoje zařízené, je vyráběný ručně. Vlastní dům vznikal poněkud nestandardně. Architektka totiž nepoužívala tradiční plány. Dělníky při práci vedla pomocí obrazů, jež namalovala.
Málokoho překvapí, že se její projekt – byť byl dům původně míněn pouze jako soukromá stavba – nesetkal s pochopením místních úřadů, které se dlouho bránily jej povolit. Autorce vytýkaly formální a estetické nedostatky, účelový a jakoby „nahozený” vzhled a měly i pochybnosti o strukturální integritě domu.
Díky nesmírné vytrvalosti, kterou Dang Viet Nga projevila, se jí nakonec v roce 1990 podařilo dům prosadit a postavit, a aby zaplatila dluhy, které během prodlev vznikly, musela jej rozšířit a začít pronajímat. Udělala ale dobře, protože v současnosti je právě její hotel jednou z nejznámějších budov ve městě. Upozorňují na něj v mnoha světových turistických průvodcích a ona sama má ve spoustě zemí velké obdivovatele oceňující pohádkovost a tajemnost jejího díla.