Článek
Když v severovietnamském městě Vinh začaly vyrůstat moderní továrny v nové industriální zóně Nghe An, bylo zřejmé, že v jejím sousedství záhy vzroste poptávka po službách všeho druhu. V neposlední řadě pak po restauracích a kavárnách. Toho využili klienti vietnamských architektů a na pět let si pronajali pozemek o velikosti 8 × 20 metrů.
Rozhodli se, že na něm budou provozovat kavárnu. Od architektů pak chtěli, aby jim ji postavili. Zadání bylo trochu neobvyklé - s ohledem na krátkodobý pronájem použít při stavbě co nejméně betonu a stavět co nejvíce ze snadno recyklovatelného materiálu, jejž by bylo možné eventuálně použít při obdobné stavbě podobného charakteru, pokud by bylo třeba. Zároveň bylo nutné dodržet velmi omezený rozpočet ve výši 500 milionů vietnamských dongů, tedy přibližně 470 tisíc korun.
Architekti proto zvolili zcela základní tvar stanu áčkového typu, jehož střechu s poněkud prohnutými stranami podpírají štíhlé, bíle natřené kovové sloupy nesoucí celou konstrukci. Okraje střechy pak na jedné straně protáhle pokračují až k zemi, čímž nenásilně ohraničují prostor kavárny. Zároveň působí ale velmi zajímavě a upoutávají tak kýženou pozornost kolemjdoucích.
Romanticky založení pozorovatelé by pak jistě mohli vnímat obě protažené strany také jako rozevřenou náruč.
Podbití stropu z recyklované překližky a z palivového dřeva, které se v místě běžně používá na vaření, jsou další detaily v prostoru kavárny, které jí dodávají vlídnou, rustikální atmosféru.
Architekti pro podnik vymysleli dvojici venkovních prostorů s různou atmosférou. Zatímco předzahrádka působí spíše jako reprezentativní prostor, jenž má kolemjdoucí nalákat k návštěvě, zadní dvorek má navozovat náladu večerního pikniku při kávě pod širým nebem.
Venkovní prostory lze pak zastřešit dalšími, již flexibilními stínicími prvky, které doplňují střešní systém.
Velice důležitou roli v návrhu hraje pak zeleň, která působí dojmem, jako by prostorem kavárny doslova prorůstala. A není to dojem mylný, na některých místech pro ni architekti vytvořili i průchody ve střeše. Jde o místní druhy, ať již to jsou banánovníky, bambus, sloní tráva, sloní ucho… Zeleň působí i jako svého druhu zástěna, čímž vytváří i soukromější zákoutí v kavárně.
Jak říkají sami architekti, kavárna Ká coffee je modelovým příkladem nízkonákladových staveb šetrným k životnímu prostředí vytvořených z recyklovaných a recyklovatelných materiálů, na který by v budoucnosti rádi navázali dalšími projekty.