Článek
Inspirace je všude kolem nás, čerpat můžeme z venkovských tradic i z přírody. Velikonoční ozdoby mohou být originální, moderní, kreativní a roztomilé.
Možností je mnoho, použít se dají barevné dekorace i osvědčené nápady na pečení.
Svůj příbytek můžeme rozveselit dekorativními textiliemi, zajíčky nebo kuřátky. Necháme se svést lákavými mini zákusky a užijeme si chvíle plné radosti a fantazie.
Příjemná atmosféra
Originální výzdobu na poslední chvíli vykouzlíme docela snadno. Stačí zajít na krátkou procházku, natrhat větvičky břízy, jívy nebo zlatého deště a svázat hezkou jarní kytici, která zkrášlí náš byt.
Vhodnou dekorací na velikonoční stůl jsou živé květiny.
Nezapomínáme ani na praktické a veselé prostírání s pestrobarevnými ubrousky.
Při slavnostní snídani můžeme uvařené vajíčko posadit do stylového kalíšku.
Máme-li hezký dřevěný stůl, můžeme místo ubrusu použít jen prostírání v jarních barvách.
V obchodech najdeme nepřeberné množství látek, velikonočních dekorací, dřevěných i plyšových doplňků, dekoračních kraslic i stylového nádobí.
Jarní dekorace
K dekorování se hodí věnce spletené z proutí a listí, mísy s rašícím osením ozdobené řezanými nebo hrnkovými květinami, větvičky a mech, na složitější dekorace použijeme aranžovací hmotu.
K dozdobení poslouží oblíbené vaječné skořápky či peříčka, i když na zápich do osení postačí malá pomlázka, vajíčka bílá, barvená i jinak ozdobená.
Ze skořápek se mohou stát mini květináčky, do nichž vysejeme např. semena pšenice, petrželky, pažitky, řeřichy, trávy, ale i čočku, fazolky mungo nebo hrášek. Také z nich můžeme vytvořit velikonoční svícny.
Na stůl patří cukroví a čokoládové figurky v podobě velikonočních vajíček, beránků nebo zajíčků.
Neměli by chybět pečení beránci, také upečené mazance nebo věnečky velikonočního líta.
Velikonoční týden
Také označovaný jako svatý nebo pašijový je významné období roku, kdy si připomínáme poslední týden Ježíšova života, smrti i vzkříšení.
Začíná Květnou nedělí, pokračuje Modrým (někde Žlutým) pondělím, Šedivým úterým, Škaredou středou, Zeleným čtvrtkem, Velkým pátkem, Bílou sobotou, končí Velikonoční nedělí a Červeným pondělím.
Škaredá středa (nebo také sazometná) — tento den se vymetaly komíny. Podle lidové pověry se lidé neměli mračit (v tento den se Jidáš mračil na Ježíše).
Zelený čtvrtek — jedla se zelená strava, aby lidé byli celý rok zdraví.
Naposledy se rozeznívají kostelní zvony, které „odlétají do Říma“ a utichají až do neděle. Místo nich nastupují řehtačky, klapačky a hrkačky.
Velký pátek, den Kristova ukřižování – je spojován s magickými silami. V tento den se nemělo nic půjčovat, nemělo se pracovat se zemí — rýt, kopat, okopávat ani prát prádlo.
Bílá sobota — během dne se nekonají žádné obřady ani mše. Končí postní doba. Chlapci naposledy chodí s hrkačkami. Pečou se velikonoční beránci a mazance.
Velikonoční neděle — slavnost Zmrtvýchvstání Páně, největší slavnost křesťanského církevního roku.
Velikonoční pondělí — koledníci přicházejí s pomlázkou a koledami, za „omlazení“ žen a dívek ve stavení dostávají jako výslužku zpravidla vajíčka, v některých krajích zdobí v každém navštíveném stavení pomlázku barevnou stuhou.