Článek
Vila doktora práv Jana Vaněčka stojí v zahražanské čtvrti, v ulici, která dříve byla pojmenována Saras. Vaněček svěřil projekt architektovi Vilibaldu Hiekemu ze Slaného. Ten vyprojektoval pro svého stavebníka dvoupodlažní vilu s umírněně funkcionalistickými tvary.
Stavba vznikla jako kompromis mezi moderní a tradičnější architekturou
Vilibald Hieke nepoužil plochou nebo pultovou střechu, ale valbovou. I další detaily, jako je kamenná podezdívka domu nebo výrazná předsazená římsa, jsou důkazem kompromisu mezi progresivní moderní formou a osvědčenými stavebními prvky.
Schodiště má elegantní funkcionalistické prvky.
Stavebník vily Jan Vaněček byl z chudších poměrů. Vyrostl v rodině věnující se zemědělství. Podařilo se mu vystudovat práva na Univerzitě Karlově v Praze.
V době svých univerzitních studií se seznámil s Bohuslavem Havránkem, který byl synem stavebního podnikatele. Ten ho představil své sestře Růženě, kterou si později Jan Vaněček vzal.
To, že se architektem vily stal Vilibald Hieke, není náhoda. Byl totiž manželem Marie Havránkové, sestry manželky Jana Vaněčka.
Architekt Vilibald Hieke převzal rodinnou firmu stavitele Václava Havránka a vedl ji až do roku 1948, kdy byla znárodněna. Stavitelsky působil předně ve Slaném a okolí.
K domu patří i menší dřevěný altán.
Jan Vaněček bydlel ve vile do okupace spolu se svou manželkou a dvěma dětmi. V roce 1938, před záborem Sudet, ji byl nucen opustit a v době války a Protektorátu žil i s rodinou ve Slaném. Po skončení druhé světové války se mohl znovu přistěhovat do Mostu a do své vily.
Půdorys prozrazuje uspořádání místností ve stavbě.
Po roce 1948 i na něj ovšem dolehla změna režimu. Vzhledem k tomu, že Vaněček v padesátých letech obhajoval obviněné ve vykonstruovaných procesech, dostal se do nemilosti režimu a byla mu zakázána advokátní činnost. Následně se musel živit těžkou manuální prací. Poté začali vilu obývat potomci původních majitelů.
