V útulném bytě mají rodiče klid na práci a dcera spoustu místa na hraní

Příjemně rozlehlý byt s užitnou plochou 180 čtverečních metrů si manželé přáli proměnit v domov, kde jim bude nejenom příjemně, ale kde budou mít také klid na příležitostnou práci z domova a především, kde bude mít spoustu místa ke hrám jejich malá dcerka.

Prioritou projektu tedy bylo vytvoření jak pracovny pro dospělé, tak samostatné herny pro dítě, kde by mohlo řádit bez omezení.

Architekti Ivan Cassola, Fernanda Castilhová a Rafael Haiashida se s ohledem na zelený charakter městské čtvrti rozhodli zvolit rustikální paletu materiálů a barev pro zařízení tohoto domova.

V obývacím pokoji a kuchyni lze tak objevit keramickou dlažbu imitující vzhled lité betonové podlahy a cementové stěrky na stěnách v kuchyni a koupelně.

Ústředním prvkem, který neujde pozornosti žádné z návštěv, je pak cihlová zeď v obývacím pokoji za televizí. S ní jako by rozmlouval v dialogu konferenční stolek vyrobený z jediného kusu mohutného kmene stromu...

V interiéru je pak použita spousta dalších prvků ze dřev, které doplňují materiály jako bavlna či len na nábytku značek Clami, Prototype a ArboREAL.

Architekti zvolili roky ověřenou barevnou paletu založenou na kombinaci přirozených, přírodních barev, jako je krémová, světle hnědá, šedá a bílá. Byt díky tomu působí velmi světle, odlehčeně a uvolněně.

Jistým oříškem se ukázala instalace klimatizace, jejíž dvě venkovní jednotky nakonec architekti ukryli na balkoně. Ten je totiž hodně úzký, a tak moc možností k většímu využívání neposkytuje.

Aby technika zbytečně nepřitahovala pozornost dcerky majitelů, zamaskovali její přítomnost spoustou květin.

Velkou zajímavostí v kontextu jihoamerického stylu zařizování domácností je v tomto bytě vztah kuchyně a obývacího pokoje, v němž je vyčleněna i prostorná jídelní zóna.

Zatímco jedním z typických rysů pro jihoamerické domácnosti bývá výrazné oddělení kuchyně a společenské zóny, v tomto bytě je kuchyň oddělena od obýváku posuvnými dveřmi.

Majitelé se tak mohou rozhodnout, kdy chtějí kuchyň s ostatními místnostmi propojit, a kdy je chtějí od sebe oddělit.

Architekti při zařizování nepočítali pouze s přítomností denního světla, ale také vytvořili pro každou místnost několik scénářů umělého osvětlení, aby bylo možné vybrat si mezi atmosférou vhodnou pro práci, pro odpočinek atd.

V obývacím pokoji pak navíc vytvořili osvětlovací lišty, v nichž lze jednotlivá LED svítidla libovolně posouvat a osvětlovat tak různá místa podle aktuální potřeby nebo podle uspořádání nábytku či dekorativních předmětů, které mají vyniknout.