V Praze by mohly být až 130metrové mrakodrapy, městu ale prý chybí koncepce a odvaha

U příležitosti stoletého výročí vzniku tzv. Velké Prahy, jenž odstartoval rychlý a všestranný rozvoj hlavního města, se v rámci panelové diskuze nazvané Nadčasovost v udržitelné výstavbě setkali zástupci z řad architektů, developerů a také odborníků na udržitelnost.

„Funkční město by mělo mít kolem 50 obyvatel na hektar, Praha má pouze 25, což je oproti mnoha evropským městům, jako jsou Vídeň (46), Mnichov (48) nebo Milán (75) opravdu málo. Existuje řada možností, jak dobře využít stávající prostor: optimální je využití pražských brownfieldů, které zahrnují kolem 950 hektarů a na nichž by mohlo žít přibližně 150 000 obyvatel, a také budování výškových objektů. Rozšiřování předměstí nepovažuji za vhodné ani udržitelné, protože je náročné na dopravu a ubývá při něm úrodná půda, což ohrožuje potravinovou soběstačnost,“ řekla renomovaná architektka a autorka 25 světových mrakodrapů Eva Le Peutrec.

Pro naplnění skutečného potenciálu Prahy je podle odborníků proto nutné plánovat hlavní město jako aglomeraci s více než 2,5 mil. lidmi. Pomoci by měl nový Metropolitní plán, jenž by vymezil území, na nichž lze stavět výškové budovy.

„V Praze je řada míst, kde se dají realizovat až 130metrové domy, a nezničí se tím její historický genius loci. Intenzivní, promyšlená a koncepční zástavba, která dobře využívá prostor, přispěje k jejímu udržitelnému růstu a zkvalitnění života obyvatel. Město může být díky ní funkčnější a environmentálně šetrnější. Absence ambiciózního a komplexního plánování ale brzdí jakýkoli dynamický růst a schopnost reagovat na rychle se měnící podmínky,“ konstatoval urbanista a předseda Sdružení pro architekturu a rozvoj Tomáš Ctibor.

„A výsledkem je to, že má Praha pouze tři výškové budovy nad sto metrů. Mrakodrapy přitom mohou velmi esteticky dotvářet vzhled města. Zvlášť pokud dokážeme ve vybraných lokalitách zkombinovat ikonické stavby s budovami vycházejícími z širšího kontextu metropole. Někteří lidé si navíc neuvědomují, že samotná typologie výškových staveb je velmi ekologická, především pokud využívají moderní technologie k vlastní výrobě elektřiny a zachytávání dešťové vody (nebo dokonce mají dřevěnou konstrukci). Jedná se vlastně o celé město skryté v bytovém domě s velmi nízkou uhlíkovou stopou. Jedna domácnost v mrakodrapu vyprodukuje až 7× nižší množství oxidu uhličitého než rodina žijící v rodinném domě na předměstí,“ navázala Eva Le Peutrec.

Nejde ovšem pouze o výškové stavby. Již současné projekty musejí počítat se změnami klimatu a být na ně připravené. Průměrná teplota na území metropole by mohla do roku 2050 stoupnout až o 2 °C a počet tropických dní se zvýšit až o 300 %. A tomu musí nově budované stavby umět účinně čelit.

„Snažím se být optimistický. Vývoj jde rychle kupředu, takže se dá očekávat, že technologie budou brzy ještě efektivnější, obnovitelné zdroje výkonnější, energetika budov čistší a jednotlivé městské části se naučí být energeticky soběstačnější. Hlavně poslední bod je ale stále hudbou vzdálené budoucnosti,“ poznamenává energetický specialista a zakladatel České rady pro šetrné budovy Petr Vogel.

Aby byla Praha skutečně udržitelná, musí podle něj klást mnohem větší důraz na výstavbu objektů s vegetačními střechami a zelení, aby se bránilo vzniku tepelných ostrovů, na efektivní nakládání s dešťovou vodou, na promyšlenou koncepci infrastruktury a na zdravé a šetrné způsoby vytápění i chlazení domů.

Podle Petra Vogla je problém v chybějící vizi rozvoje města a zastaralých normách. „Zkuste si například zažádat o povolení k výstavbě více než čtyřpatrové ekologické budovy s dřevěnou konstrukcí. Na rozdíl od zahraničí ho v Česku nezískáte,“ upozorňuje.

Na tento problém ostatně dlouhodobě upozorňují zástupci developerů. „Pro nastartování moderního rozvoje potřebujeme revidovat mnoho norem a zjednodušit komplikované povolovací procesy tak, aby tyto změny umožnily celkový rozvoj včetně udržitelné kompaktní zástavby kolem důležitých infrastrukturních bodů. Teprve poté bude Praha nabízet výborné životní podmínky i pro budoucí generace. Vždyť jen příprava a následná výstavba standardního bytového projektu dnes trvá i 7 let,“ uzavřel majitel skupiny JRD Jan Řežáb.

Všichni diskutující se tak jednomyslně shodli na tom, že Praha má sice potenciál pro výstavbu i 130metrových udržitelných budov a stát se udržitelnou metropolí, ale dosud nemá dlouhodobou ucelenou vizi, jak naplnit svůj potenciál velkoměsta v srdci Evropy.