V historickém paláci se potkává duch první republiky s moderní architekturou

Palác na první pohled působí nenápadným dojmem, a tak není divu, že pro většinu turistů není ani zdaleka tak známý jako například nedaleko stojící Obecní dům. Vydají-li se návštěvníci Prahy na druhou stranu od paláce, narazí na historickou budovu Masarykova nádraží.

S přípravou rekonstrukce paláce začala společnost Sebre, jež byla jejím investorem, v roce 2012. Stavební práce na paláci vypukly pak o tři roky později. Autorem návrhu projektu je architekt Stanislav Fiala z ateliéru Fiala+Němec. Dílo bylo dokončeno v roce 2017.

Původně barokní palác měl už od začátku 20. let minulého století z minulosti zachované pouze průčelí, za ním vyrostl komplex Agrobanky, jejíž hlavní budovu navrhl slavný český architekt Josef Gočár.

V roce 1948 byl palác znárodněn a v následujících letech jej potkal podobný osud jako mnoho jiných budov. Někdejší elegantní interiér se začal ztrácet a rozplývat vlivem necitlivých architektonických zásahů a úprav.

V budově sídlily především státní instituce, mj. Středisko pro rozvoj silnic a dálnic, do roku 2012 byl palác v majetku Českých drah.

Cílem současné rekonstrukce bylo proto především vnést do paláce dostatek denního světla a vzduchu.

I nadále velká část podlaží zůstává využita jako kancelářské prostory, v přízemí jsou ovšem restaurace - novým životem se rozproudila střecha s terasou a zelení, která nabízí hezký výhled na pražské Staré Město.

Architekti, jinak řečeno, si vytkli za cíl vrátit palác k účelu a stylu, které měl před pozdějšími zásahy. Snažili se zachovat gočárovskou kvalitu, ale budovu přestavěli a dále rozvinuli.

Technicky řečeno to znamenalo svázat původní konstrukci zděných staveb a zesílit ji vloženou železobetonovou kostrou. Mezi dvorní křídla přibyla vestavba a nad částí domu střešní dvoupodlažní nástavba. Veškeré nově doplněné prvky mají železobetonový skelet.

Architekti odstranili spoustu později přidaných úprav a doplňků, aby mohly vyniknout původní prvky ve své jednoduchosti a kráse. Podařilo se restaurovat některé tapety, umělý mramor i dobovou dlažbu a kování ještě z dob první republiky.

Autoři projektu nechali nově odkrýt betonové stropy a sloupy, přidali skleněné příčky a průhledy. To vše s ohledem na zachování variability prostoru, která stále umožňuje otevřenou dispozici, anebo naopak jeho rozdělení dle aktuální potřeby.

Dle přesvědčení autorů veškeré provedené úpravy paláce prospějí i méně využívanému výběžku nedalekého náměstí Republiky a pomohou jej oživit. I to bylo důvodem k přihlášení díla do soutěže Stavba roku 2018.

Následují půdorysy pouze klíčových podlaží a střechy.