Článek
Klimatizace v posledních letech prodělaly řadu změn a výrobci je doplnili zajímavými a užitečnými funkcemi. Kromě toho, že dokáží chladit, mohou vzduch v místnosti čistit od alergenů, virů či jiných látek a ionizovat, eventuálně i provonět. S tím, jak se zvyšuje jejich účinnost, začala být u nich velmi zajímavá i zcela opačná funkce, než pro kterou byly původně určeny - topení. Jednou z největších výhod využívání klimatizace k oběma účelům je skutečnost, že po většinu roku si rodina vystačí jenom s jedním typem zařízení a klimatizace se svým provozem zaplatí majiteli dříve.
Jak to funguje
Klimatizace přepnutá do režimu vytápění funguje na stejném principu jako tepelné čerpadlo typu vzduch/vzduch. Znamená to, že z venkovního vzduchu odebírá teplo, které odvádí a vyfukuje do interiéru. Velmi lapidárně řečeno, se tedy funkce vnitřní a venkovní jednotky prohodí.
Většinu klimatizací stačí prostě přepnout na opačný režim fungování a stejně jako při chlazení prostě nastavit, na jakou teplotu se má místnost vytopit.
Výhodou tohoto způsobu vytápění je velká účinnost a v případě klimatizací také okamžité topení, protože na rozdíl od nejběžnějších typů čerpadel se teplý vzduch vhání rovnou do místnosti a neohřívá se žádné další médium. U nejrozšířenějších systémů tepelných čerpadel se ohřívá voda, která se pak v interiéru rozvádí buď v podobě podlahového topení, anebo do radiátorů. Na druhé straně klimatizace produkuje teplo v podobě vyfukovaného proudu teplého vzduchu, zatímco otopná soustava s radiátory či podlahovým topením prohřívá místnost sálavým způsobem.
S čím je nutné počítat
Vytápění klimatizací má ovšem jistá omezení. Tím nejdůležitějším je vnější teplota. Některé systémy jsou schopné topit do -5 °C venkovní teploty, výkonnější pak i do -20 °C. Při výběru klimatizace, o níž zájemce už dopředu ví, že ji bude chtít používati k topení, je proto potřeba zvažovat i tuto vlastnost.
Vždy je pak vhodné mít kromě klimatizace ještě doplňkový zdroj tepla. Tím mohou být například krbová kamna.
Kolik jednotek a kam
„Pro vytápění se hodí prakticky jakýkoliv druh klimatizací – dnes se prodává drtivá většina domácích klimatizací i s funkcí topení. Je ovšem nutné myslet na to, aby byla v každé místnosti vnitřní jednotka. Teplo se totiž do vedlejší místnosti nedostane (stejně jako kdyby tam nebyl radiátor). Topit umí i multisplitové klimatizace (jedna venkovní a více vnitřních), ale je potřeba počítat s tím, že všechny vnitřní jednotky mohou současně buďto topit, nebo naopak chladit. Oba tyto režimy nelze kombinovat v jednom okamžiku. To umí jedině složité VRV/VRF systémy, které se používají pro velké administrativní budovy, ne do domácností. Pro topení i chlazení zároveň je proto výhodnější mít více single splitových jednotek,” doporučuje Martin Mrajca ze společnosti 81 klima.
Náklady vs. návratnost
„Na pořízení klimatizace v bytě o rozměru 3+kk potřebujete zhruba podobnou finanční sumu jako u tepelného čerpadla (pro byt totožných rozměrů). Ovšem k čerpadlu je nutné ještě připočíst pořizovací náklady v řádu několika desítek tisíc, za které je nutné dokoupit např. rozvody, radiátory atd. Co se návratnosti týče, záleží na podmínkách, míře užívání topné soustavy, tepelné ztrátě objektu a jiných faktorech,” říká Radek Vanduch ze společnosti Panasonic.
Moderní klimatizace zvládnou vzduch nejenom ochlazovat, ohřívat, ale také čistit a ionizovat, případně zbavovat nadbytečné vlhkosti.
„Jak již bylo řečeno, klimatizace jsou tepelná čerpadla odborně nazývaná 'vzduch – vzduch'. Jednoduše řečeno – neumí jen chladit, ale i topit. Účinnost takovýchto čerpadel je poměrně vysoká, oproti přímotopu topíme přibližně 3x až 5x levněji. Pokud byste za vytápění elektřinou utratili ročně například 30 000 korun, stálo by vás vytápění klimatizací na principu tepelného čerpadla ročně 7 500 korun,” dodává Vanduch.
