V čem tkví tajemství hebkých ručníků

Při pořizování ručníků a osušek dbáme nejen na barvu, velikost, ale i gramáž, nejlépe od 350 g/m2.

Bavlněné patří k nejoblíbenějším. V koupelně bez přirozeného větrání však raději používáme textil z příměsi bambusu a bavlny, bambus totiž brání udržování plísní a bakterií.

Novinkou na trhu je materiál Prowell broumovské značky Veba. Funkční froté s nízkou smyčkou má díky unikátní konstrukci menší objem než třeba klasické froté. Tvoří ho dvě vrstvy, takže dokáže velmi rychle odvést vodu po koupeli z pokožky na povrch látky, z níž se vlhkost snadno odpaří.

Froté, smyčková tkanina, je nejpoužívanější pro ručníky, osušky i koupelnové župany. Z jedné nebo obou stran výrobku jsou smyčky. Froté se vyrábí téměř výhradně z bavlněných přízí, výborně saje.

Velur vznikne oříznutím smyček, povrch tak získá sametový dekorativní lesk. Krátký hustý vlas je příjemný na omak. Existují kombinace z jedné strany velur, z druhé froté.

Bambusové tkaniny jsou ze směsí 30-70 % bambusu s vlnou, bavlnou, modalem (druh viskózy) atd. V porovnání s bavlnou nasají až čtyřikrát více vlhkosti, odolávají bakteriím, plísním a neutralizují zápach.

Před prvním použitím zakoupené ručníky nejprve dvakrát vypereme, a to oddělené podle barev na 40 °C. Dodržujeme přitom pokyny výrobce.

Pračku neplníme zcela, nad vloženým textilem by měla zůstat mezera na šíři dlaně. Pokud tlačí na buben, ničí se vlákna a tvoří žmolky. Totéž se stane, když je buben poloprázdný. Žmolků se zbavíme, zejména u veluru, až po pátém vyprání. V pračce nesmí být prádlo se zipem, který by mohl vytrhnout smyčky z látky.

U prášku na praní a u gelu dodržujeme dávkování. Na bílé ručníky používáme prášek. Obsahuje optické zesvětlovače a je účinnější než gel určený pro bílé prádlo. Prací gel se snáze rozpouští, hodí se na barevné látky. Prostředky s označením color bez optických zesvětlovačů ochrání barvy.

Opatrně s dávkováním aviváže – může slepit vlákna, snížit savost. Obecně je lepší vyhnout se aviváži úplně. Pozor, může být obsažena i v pracím gelu.

Po prvním vyprání se smyčky lehce srazí a utáhnou, některé se mohou uvolnit. Nevytrháváme je, pouze zastřihneme ve výšce vlasu na tkanině.

Stane-li se, že ručník nepříjemně páchne i po vyprání, vypereme ho v horké vodě spolu s 1–2 dl octa a sušíme na čerstvém vzduchu.

Ideální je sušení ve slunečném povětří, nikoli však na přímém slunci. Snižuje to savost vlákna, barevné ručníky mohou vyblednout.

Při sušení v sušičce se vlákna odstředivou silou nadzvednou, materiál se opticky projasní, bude nadýchanější a příjemnější na omak. Sušení na radiátoru neprospívá vláknům. Slehnou, mohou se polámat, mizí měkkost a hebkost.

Nežehlíme ho, pouze při skládání přehladíme rukou. Smyčky a vlákna se pod tíhou žehličky a vlivem vysoké teploty lámou, ztrácejí kvalitu i savost.

Suché ručníky věšíme v koupelně třeba na háčky, mokré se však tímto způsobem ničí. Mění tvar, v dlouhodobě vlhkých záhybech se množí bakterie. Pověsíme je raději na šnůru, žebřík. Suché skládáme do poliček v dobře větrané místnosti.

Může se vám hodit na službě Zboží.cz: