Hlavní obsah

Úsporná kancelářská budova vytvoří tolik energie, že pokryje svůj provoz i budoucí demolici

Novinky, Jana Nesvadbová

Zatímco stavba kancelářských a užitkově smíšených budov s velice nízkou, nebo dokonce nulovou spotřebou energie se stala ve světě už rozšířeným jevem, velké budovy, které by ji získávaly v nadbytku, jsou zatím stále výjimkami. Jednou z nich je Powerhouse v norském Porsgrunnu od architektů z ateliéru Snøhetta. Za svou existenci vyrobí tolik energie, že snadno pokryje svůj provoz, ale i náklady na výrobu materiálu, z nějž byla postavena, a dokonce i svou budoucí demolici.

Foto: Ivar Kvaal

Nejvíce energeticky úspornou kancelářskou budovu mají v Norsku.

Článek

Dokončení již čtvrté energeticky pozitivní stavby si na své konto připsali architekti z Norska, kteří se ekologicky šetrné architektuře věnují soustavně, jedno v jakém měřítku pracují. Stejnými zásadami se řídí ať při návrhu obyčejné chaty na břehu moře, rodinného domu na okraji města, anebo velké kancelářské budovy. Právě do poslední kategorie spadá jejich nejnovější dílo vysoké 11 podlaží.

Na jeho tvorbě spolupracovali s kolegy z dalších společností a developery. Dům nese název Powerhouse a stojí ve městě Porsgrunn v regionu Vestfold and Telemark. Stejnojmenný dům mají ovšem ještě v dalších městech. Vždy jde o stavby navržené tak, aby byly energeticky pozitivní.

Ta nejnovější v Porsgrunnu je ovšem ze všech nejúspornější. V porovnání s obdobnými nově budovanými kancelářskými objekty srazili architekti energetickou spotřebu norské novostavby o 70 procent.

Zároveň budova vyprodukuje takové množství energie, že to pokryje nejenom provoz během jejího života, ale vrátí to do energetické sítě i objem energie, který byl potřeba na výrobu materiálů, z nichž je celá postavená. Zároveň než se „její čas naplní”, vyrobí i dost energie na svou likvidaci v budoucnu.

Foto: Ivar Kvaal

Na šikmé střeše jsou umístěné fotovoltaické panely. Je zde ovšem i terasa.

Její jihovýchodní fasáda společně se střechou vyprodukují ročně 256 tisíc kWh, což je zhruba dvacetinásobek roční spotřeby průměrné norské domácnosti, jak pro představu uvádějí architekti. Nadbytečná energie, kterou budova a její uživatelé nespotřebují, bude odprodávána do energetické sítě.

Minimální náklady na svícení

Snížení energetické spotřeby stavby dosáhli architekti kromě jiného i využíváním dobře známých technologií. Uvnitř budovy je potřeba jen minimum umělého osvětlení.

V šikmé střeše, která se sklání na východ pod úhlem 24 stupňů, jsou kromě solárních panelů otvory pro světlovody, které pak rozvádějí světlo do interiéru stavby.

Severská uměřenost dovedená k dokonalosti: koberce z rybářských sítí

Kdo zná severský styl, nebude patrně příliš překvapený interiérem stavby. Ten je navržen velmi funkčně, zároveň minimalisticky a s maximálním ohledem na ohleduplnost k životnímu prostředí.

S cílem snížit zbytečné náklady je veškeré zařízení budovy standardizováno a vyrobeno z lokálních a velmi odolných materiálů. Veškeré prostory stejného typu mají naprosto stejné vybavení i barevné provedení. Každý z nových nájemníků budovy tak bude mít k dispozici prostory s identickými podmínkami jako všichni ostatní.

Odolné koberce jsou například vyrobeny ze 70 procent z recyklovaných rybářských sítí. Dřevěné podlahy jsou pak z průmyslových parket, které byly vyrobeny z pilin z recyklovaného stavebního dřeva.

Foto: Ivar Kvaal

Neobvyklý tvar domu se projevuje i uvnitř.

V interiéru je možné rovněž spatřit prvky z přiznané sádry a betonu. Oba materiály jsou opět lokálního původu.

Kromě toho, že je nábytek v kancelářích z lokálně těženého dřeva, jeho povrch je potažen speciální fólií, která umožňuje určitou míru přizpůsobení vzhledu podle potřeb každého uživatele kanceláře.

Na fólii je možné aplikovat například loga firem s tím, že po jejich odchodu z budovy je lze snadno odstranit, aniž by vznikl jakýkoli odpad.

Dvě podlaží coworkingových prostorů

Nová budova slouží jako kancelářská, je v ní ovšem také restaurace pro zaměstnance a velké reprezentativní prostory pro větší setkání, hezký výhled na fjord pak nabízí střešní terasa.

Dvě podlaží zabírají tzv. coworkingové prostory. Norové tak vycházejí vstříc trendu, který se dostal do popředí zejména kvůli současné pandemii, ale o němž odborníci již delší dobu předpokládají, že se bude v kancelářských profesích do budoucna stále více rozvíjet a prosazovat.

V rychlosti si připomeňme, že coworkingové prostory jsou různě velké kanceláře, v nichž si firmy i jednotlivci pronajímají pracovní prostor s tím, že mají přístup k veškerému zázemí kanceláře. Pracující člověk tak má možnost pracovat v běžném kancelářském prostředí, jeho zaměstnavatel se ovšem nemusí zatěžovat jejím chodem, údržbou a podobně.

Anketa

Měly by podle vás kancelářské budovy produkovat energii?
Ano, to by měl být trend.
87,6 %
Asi ano.
3,2 %
Nevím.
1,1 %
Je mi to celkem jedno.
2,7 %
Ne, je to celé nesmysl.
5,4 %
HLASOVÁNÍ SKONČILO: Celkem hlasovalo 661 čtenářů.

Pasivní budova

Stavba je řešena jako pasivní. Je tedy důkladně izolovaná, její fasáda je na severní, severovýchodní a severozápadní straně obložena dřevem, naopak jižní pokrývají fotovoltaické panely. Stěny jsou otevřené okny s trojitým izolačním zasklením, betonové desky slouží jako akumulátory tepla. K ohřevu dále slouží tepelná čerpadla připojená k vrtům sahajícím do hloubky 350 metrů pod povrchem.

Související články

Výběr článků

Načítám