Úsporná dřevostavba u Ještědu nabízí nenáročné bydlení v souladu s přírodou

Pozemek na hranici přírodního parku Ještěd s nádherným výhledem a přitom v dosahu vymožeností civilizace je dnes výhra, jejíž pravděpodobnost i hodnota se rovná nálezu pokladu. Budoucí stavebník si toho byl vědom.

„Hledal jsem něco moderního, trochu nekonvenčního a zároveň pokorného k prostředí, proto jsem se obrátil na mladé, ještě nepříliš zavedené architekty, a zadal jim pověstné tři úkoly jako v pohádce," říká pán domu.

„První představa byl bezbariérový jednopodlažní dům. Druhý požadavek byla nízkoenergetická dřevostavba s úsporným vytápěním, uvažoval jsem i o teplovzdušném systému s rekuperací. Třetí přání souviselo se snahou zachovat se ohleduplně a ekologicky, představoval jsem si stavbu se zatravněnou střechou, částečně nebo téměř zcela zasypanou zeminou."

Autoři projektu pozorují enormní zájem o dřevostavby, protože klienty láká rychlá výstavba a příjemná cena. "Musí se ale také umět s dřevěným domem sžít. Díky pokročilým technologiím není třeba pochybovat o životnosti, ani údržba neklade při správné volbě materiálů vyšší nároky než u zděného domu. Přirozenou vlastností dřevostaveb je ale určitá tvarová nestálost, s níž se musí počítat při provedení nosných konstrukcí i některých detailů. Například vnitřní rohy stěn v místnostech by se neměly pevně spojovat, přirozený pohyb stavby pak zákonitě vede k praskání v těchto místech. Totéž platí pro rámy oken, které by měly mít určitou dilatační spáru," tvrdí architekti Balda s Janďourkem.

Odměnou za výše zmíněné těžkosti je energeticky nenáročné bydlení, a to jak z hlediska spotřeby na vlastní provoz, tak i z pohledu energie spotřebované na výrobu použitých stavebních konstrukcí a materiálů.

Návrh pasivního domu se odvíjel od funkčního zadání a terénních podmínek. Dispozice má tvar široce rozevřeného písmene Y, jehož nejdelší rameno tvoří hlavní obytná část, konstruovaná jako dřevostavba. Architekti umístili všechny zóny - kuchyň, jídelnu, sezení a pracovní kout - jedné na sebe navazující linii tak, aby každá sekce měla okna na jižní stranu s panoramatickým výhledem do kraje. Tato část dispozice se měla původně skládat z několika místností. Když už byla postavena dřevěná nosná konstrukce, majitele domu zaujal velký prostor, který tu vznikl. Nechtěl se ho vzdát, a proto se společně s architekty rozhodl vše spojit v jeden celek.

Zbývající dvě křídla - ložnicové a garážové s technickým zázemím - jsou vyzděna z betonových bloků, zastřešena rovnou střechou a ze severní a východní strany zapuštěna do terénu, který přechází v extenzivní zelenou střechu. Ze severní a východní strany není tato část téměř vůbec vidět.

„Ložnice jsou díky zdivu z betonových tvárnic a násypu zeminy velmi dobře tepelně izolovány a také chráněny proti hluku ze silnice, výborně se tady spí," chválí si náš hostitel.

Projekt vznikal téměř půldruhého roku a vyvíjel se v duchu úsloví „architekt míní, úřady mění". Z původního návrhu se nepodařilo prosadit zastřešení dřevostavby pultovou střechou, která se podle stanoviska stavebního úřadu vymyká zdejší tradiční architektuře a rázu krajiny. S částečným skrytím domu pod zem naopak úředníci odboru životního prostředí souhlasili, stavba se výrazně opticky zmenšila. Okna na jižní fasádě byla změněna z klasických oken na francouzská, což si vyžádalo přerušení stavby, další povolovací řízení (a tedy další zdržení). Z půdorysu nakonec z úsporných důvodů vypadla kulečníková herna, která kladla velké prostorové nároky.

A jaká je zkušenost po dvou letech bydlení? „Neúsporný půdorys, kombinace dvou konstrukčních systémů a zatravněná střecha sice zvýšily cenu stavby, ale dům se tak lépe přizpůsobil prostředí. Provoz domácnosti je velmi komfortní a finančně nenáročný," říká pán domu. „Zatímco návštěvníky zdejšího kraje stavba přitahuje, místní lidé více tíhnou k novodobým roubenkám, které odpovídají konzervativnějšímu vkusu."

Autoři

Ing. arch. Vladimír Balda (1972)

Po dokončení SPŠ stavební v Liberci studoval na Fakultě architektury ČVUT Praha. Studia zakončil v roce 2001 diplomovou prací u prof. arch. Aleny Šrámkové. V průběhu studia praktikoval v několika libereckých a pražských architektonických ateliérech (Patrný Jakl architekti, SAUL, V. Králíček, Dům a město). V letech 2001 až 2004 pracoval ve firmě Grall Liberec jako specialista CAD programů firmy Autodesk pro oblast stavebnictví a architektury. Od roku 2004 působí v architektonickém ateliéru TU v Liberci.

Současně se na fakultě architektury podílí na výuce jako odborný asistent.

Ing. arch. Jiří Janďourek (1975)

Po dokončení SPŠ stavební v Liberci vystudoval na Fakultě stavební VUT Brno obor pozemní stavby a architektura. Po několikaleté praxi v předních libereckých architektonických kancelářích přidal k předchozímu vzdělání magisterské studium na Fakultě architektury TU v Liberci, které v roce 2007 zakončil diplomovým projektem pod vedením prof. Jiřího Suchomela.

Od roku 2007 působí v architektonickém ateliéru TU v Liberci a současně se na tamní fakultě architektury podílí na výuce jako odborný asistent.

Jitka Pálková, www.mujdum.cz