Článek
Statek s číslem popisným 92 stojí v samém srdci podkrkonošského městečka neodmyslitelně spojeného s pohádkami Karla Čapka. Dřevěnka je připomínkou lidové roubené architektury.
První písemná zmínka o ní pochází z roku 1559 v trhových knihách města Úpice, kam se dostala už jako dlouho existující nemovitost, kterou jeden majitel převáděl na jiného. Hospoda v ní pak fungovala od roku 1735 až do roku 1990.
V padesátých letech minulého století budova začala chátrat, dokonce se objevily návrhy Dřevěnku zavřít. Nakonec k tomu nedošlo, místo toho dále sloužila svému účelu, přitom zvolna chátrala dál.
Objekt se rekonstrukce dočkal až ve 21. století. Od posledního majitele jej v roce 2007 převzala obec a rok poté začala připravovat její rekonstrukci. Ta nakonec trvala 10 let. Stavebně historický průzkum zpracoval architekt Jiří Škabrada.
| Zajímavost |
|---|
| Stavebně historický průzkum stavby mj. odhalil, že dřevo, jež se dodnes v Dřevěnce zachovalo, bylo pokáceno mezi léty 1604-1605 a 1609-1610. Z toho vyplývá, že na samém počátku 17. století prošla budova velkou rekonstrukcí. |
Přesně sesazené štípané šindele jsou dokladem toho, že si dnešní řemeslníci ve zručnosti nikterak nezadají se svými předky.
Dřevěnka je cenná nejenom z historického hlediska, ale i jako technická památka.
„Budova je sroubená z nehraněných kuláčů. Je to velmi původní, historický a starý způsob roubení, který je typický pro nejstarší vrstvu lidové architektury, kterou máme nejenom v českém prostoru, ale i ve středoevropském prostoru dochovanou,“ říká Jana Nešněrová z Městského muzea a galerie Julie Winterové Mezerové.
Vysoká střecha, dýmník i pivovod
Poloha roubené stavby v Podkrkonoší je příčinou, proč má velmi příkrou střechu. Ta je vyšší než obě podlaží pod ní a kryta je štípaným šindelem.
Způsob kladení šindelů pak jistě nadchne každého znalce, neboť svědčí o řemeslném mistrovství tehdejších i současných tesařů. Ostatně, nejlepším důkazem je skutečnost, že při větrných bouřích, které Úpici v létě 2018 postihly, se na střeše posunul jeden jediný šindel.
V Dřevěnce návštěvník objeví i tzv. dýmník, což je nálevkovitý útvar nad kamny u stropu, který sbíral dým z otevřeného ohně v místnosti, aby se po ní nerozptyloval, a odváděl jej mimo ni, do půdy, odkud odcházel skrz střešní krytinu, nebo otvor ve štítu. Bez velké nadsázky tak lze říci, že dýmník je pradědečkem dnešních digestoří.
Ve sklepě zůstal zachován i původní pivovod.
K dochovaným prvkům patří rovněž původní pivovod, jenž býval typickým vybavením lokálů v dobách, kdy se pivo čepovalo z čepu. Zde vedl ze sklepa do sálu.
Záhada starého sklepa
Za nejstarší části domů platívají obvykle sklepy.
„Tady u nás na Dřevěnce je to pravděpodobně také tak, ale nesedí to úplně. Sklepy máme dva, severní a západní. Menší z nich je nověji rozšířený z období, kdy bylo potřeba získat větší prostor pro skladování brambor. To znamená sklonek 18. až samotné 19. století.
Naopak starší větší sklep neodpovídá svým půdorysem půdorysu nad zemí. U něj lze uvažovat, že je ještě o stupeň starší nežli Dřevěnka v té podobě, jak ji známe dnes," říká Jana Nešněrová.
Interiér je vybílen vápnem. To, že se po čase oprýská, je přirozené a počítá se s tím. Návštěvníci Dřevěnky se díky tomu dozvědí, že jarní bílení chalup patřilo k pravidelným každoročním pracím.
Rekonstrukce Dřevěnky stála skoro 20 milionů korun. Velkou část město hradilo díky dotacím, státním i evropským.
V roce 2010 byla stavba uznána jako národní kulturní památka, díky čemuž se mohla o dotace přihlásit.
V současnosti nabízí návštěvníkům zážitkovou expozici skanzenového typu, která jim představí způsob života na malém městě ve 2. polovině 19. a v 1. polovině 20. století.
Může se vám hodit na Seznamu:
Napište nám
Postavili jste nový dům, rekonstruovali byt anebo máte hezky zařízenou zahradu a rádi byste se ostatním čtenářům pochlubili a inspirovali je?
Napište nám do redakce na adresu bydleni@novinky.cz, připojte pár průvodních vět a několik snímků vašeho díla.
