Účel této budovy vás nepřekvapí. Jméno Orionis a charakteristický tvar mluví za vše

Obyvatelé čtyřicetitisícového městečka Douai v severofrancouzském departmentu Nord v oblasti Hauts-de-France se mohou těšit z nové vědecko-kulturní instituce, jíž je planetárium s observatoří nazvané Orionis. Autory jeho návrhu i realizátory stavby jsou architekti z pařížské pobočky světově uznávaného norského studia Snøhetta.

Projekt je umístěn mezi řekou Scarpe, archeologickým muzeem Arkéos a nedalekým obytným komplexem a klade si za cíl tyto prvky harmonicky propojit a vytvořit přístupný a inspirativní prostor pro návštěvníky.

Budova je tvořena jedním objemem s křivkami, které se ovíjí kolem dvou kupolí promítacího sálu a observatoře.

„Chtěli jsme navrhnout mimořádné místo setkání a novou destinaci pro obyvatele Douai. Architektonický a urbanistický koncept našeho projektu je inspirován eliptickým pohybem hvězd. Nepřetržitost, proměnlivost a věčnost, to jsou pojmy, které jsme v projektu nově interpretovali, a to nejen co se týče tvaru, ale také zážitku, který budou mít návštěvníci z planetária, za použití všech smyslů,“ vysvětluje Kjetil Trædal Thorsen, spoluzakladatel studia.

​Koncept nepřetržitého pohybu inspiroval celý projekt a definoval vše od recepce, výstavních prostor, amfiteátru a kupolí budovy. Budova je propojena mírně nakloněnou rampou, viditelnou zvenčí přes částečně průsvitnou fasádu budovy.

Dvojice kupolí je vizuálním signálem viditelným z dálky a přitom neovlivňuje celkový vzhled okolní čtvrti města. Díky nim každý kolemjdoucí snadno vytuší účel budovy na první pohled.

Přes zahradu obklopující planetárium vede cesta, která spojuje různé venkovní prostory a budovu. Je dlážděna přírodním modrým kamenem z Belgie, který poskytuje další vrstvu textury a vizuální výraz. Také rostliny a stromy jsou strategicky umístěny tak, aby integrovaly parkovací místa a nádvoří planetária.

Střecha je pak osázena divokou trávou, což vytváří přirozený a organický vizuální prvek, který je dobře viditelný i uvnitř budovy.  Jakmile návštěvník vstoupí do budovy, zjistí, že je osázeno i centrální nádvoří viditelné díky proskleným stěnám ze všech vnitřních prostor.

Návštěvnický okruh začíná u vchodu, odkud plynule pokračuje přes obchod se suvenýry a výstavní prostory až po působivou promítací místnost. Poté rampa jemně přivede publikum zpět do přízemí a k východu.

Vnější plášť planetária je inspirován okolním prostředím a materiály použitými na okolních budovách, jako je muzeum Arkéos a cihlové domy. Architekti proto pro planetárium zvolili tři hlavní barvy: přírodní barva topolového dřeva, rezavá barva ocelových stínicích prvků a světle šedá PVC membrána, která pokrývá kupoli promítací místnosti.

Architekti, tak jako ve všech svých dílech, kladli velký důraz na udržitelnost. Interiér budovy je vytápěn pomocí tepelného čerpadla země-voda, v promítacím sále je pak podlahové topení. Čerpadlo rovněž pomáhá vnitřek planetária ochlazovat.

Některá okna jsou pak doplněna senzory a ovládacími prvky, které je otevírají a umožňují inteligentní přirozené větrání. K zodpovědné regulaci teploty v budově a dešťové vody nakonec přispívají i sluneční clony a zelená střecha. Architekti upřednostnili materiály z místních zdrojů, díky čemuž odpadly náklady a ekologické zatížení kvůli dopravě z velkých vzdáleností.

Může se vám hodit na Firmy.cz: Astronomické ústavy a hvězdárny v ČR