Článek
Město Roztoky najdeme severně od Prahy na levém břehu Vltavy při ústí Únětického potoka. V 19. století je pro sebe objevili movití Pražané. Dnes žije v Roztokách přes šest tisíc obyvatel a v dohledné době se toto číslo ještě podstatně zvětší, neboť tu vládne stavební boom.
Bývalé pole za městem se mění v novou čtvrť Solníky, kde na více jak 200 pozemcích rostou rodinné domy.
.: V létě je nejlépe na zahradě, kde se může připravit a podávat teplá večeře z grilu na čerstvém vzduchu.foto: Právo/Lukáš Táborský
Realizace rodinného domu
Před třemi lety se sem přemístili také Eva s Petrem, aby si i oni postavili svůj rodinný dům. Má příjemnou světlou dvoubarevnou fasádu, ladící s tmavou sedlovou střechou. Dům je postavený z klasického zdiva, dutých cihel Porotherm, má dřevěný krov, na střeše pálenou krytinu Bramac.
Ze střechy vystupuje v úrovni prvního patra nad stříškou u hlavního vchodu velké trojúhelníkové okno, stejné je na druhé straně domu do zahrady. Součástí domu je garáž s terasou na střeše.
Dodavatel převzal parcelu v srpnu 2004 a už za půl roku proběhla kolaudace. Dům má půdorys 11x12 metrů a je poměrně prostorný.
.: Ze vstupní haly za hlavními dveřmi se vchází buď rovně do přízemních prostor, nebo po dřevěném schodišti nahoru do patra, kde je ložnice a také pracovna rodičů, pokoj dcery, šatna a koupelna.foto: Právo/Lukáš Táborský
„Rozhodli jsme se pro typizovaný dům. Investovat navíc nemalé peníze do projektu se nám nechtělo,“ přiznala paní Eva. „Nabídek projektů typizovaných domů je na trhu nepřeberné množství. Jak v katalozích, tak na webech od nejrůznějších firem, každému vyhovuje něco jiného. Už jsme měli koupenou parcelu a dům jsme jí vybírali na míru.
Měli jsme představu tak trochu dvougeneračního domu. V té době žili ještě oba moji rodiče. Chtěli jsme, aby tady žili s námi. Aby měli svoje soukromí, a přesto byli začleněni do rodiny a vlastně celého domu. Máme devatenáctiletou dceru a v budoucnu může být dům dvougenerační. V domě se každý s každým může setkat, a přitom všichni mají své soukromí, nikdo nikoho neruší.“
Přízemí
„Dole máme zařízené dva samostatné pokojíky a koupelnu se záchodem. Proto tady můžeme kdykoliv přivítat mého tatínka nebo manželovu maminku,“ provází nás domem manželé Eva a Petr. Dole je pochopitelně ještě kuchyně.
.: Vedle moderní rustikální kuchyně z tmavého dřeva se dobře vyjímá příborník z přelomu 19. a 20. století vyrobený podle všeho z ořechu.foto: Právo/Lukáš Táborský
Hned je vidět, jak se tady majitelé domu snažili dodržet základy ergonomie.
Je tu velká pracovní plocha, dřez, sporák, myčka, lednice s mrazákem, ale také v lince zabudovaná vinotéka, mnoho úložného prostoru v podobě polic a nejrůznějších skříněk - to všechno je účelně sestaveno tak, aby člověk měl každou pomůcku hned po ruce a udělal při vaření co nejmíň kroků.
Moderně vybavená rustikální kuchyně je vyrobena z tmavého dřeva, takže dokonale ladí s barvou secesního příborníku, který naopak pamatuje ještě pradědečka. Přilehlá jídelna vyúsťuje do velkého obýváku, centrálního prostoru, ve kterém se mohou všichni příbuzní, přátelé a hosté kdykoli společně sejít.
Nahoře
Z prostorného světlého prostoru vstupní haly se vchází buď rovně do přízemní části, nebo po schodišti do prvního patra. Tam se jde z chodby do ložnice rodičů, pokoje mladé slečny a společné pracovny rodičů.
Nechybí tu ani prostorná šatna, ve které je také pračka a sušička. Stejně jako v přízemí, i zde je samostatná toaleta a také prostorná koupelna s toaletou. Ta byla proti původnímu projektu dispozičně změněna, aby se posunutím střešního okna mohl lépe využít prostor daný zkosenou stěnou v této části podkroví.
.: V patře domu je prostorná koupelna, která byla dispozičně změněna. Instalace střešního okna na jiné místo proti původnímu projektu umožnila lépe využít prostor daný zkosenou stěnou v této části podkroví.foto: Právo/Lukáš Táborský
Petr a Eva dlouho sháněli vhodný nábytek do koupelny. Nakonec situaci vyřešili praktickými policemi a koši. Z ložnice rodičů a současně z koupelny se vchází na terasu, která má jednu zvláštnost -dlažbu položenou tzv. nasucho. Jednotlivé dlaždice jsou umístěny na zvláštních terčích, takže dešťová voda protéká do okapu pod nimi. Navíc se dá jakákoli dlaždice, když je to nutné, snadno vyměnit.
Vychytaná fasáda
Dispoziční změna v koupelně nebyla jedinou vychytávkou, kterou dodavatel v typizovaném domě provedl za pochodu. Tou hlavní bylo pečlivé zateplení domu. O jeho mimořádné efektivnosti se Eva a Petr přesvědčili v zimě, kdy byl venku mráz - 20 °C a jim se večer porouchal plynový kotel.
Tou dobou bylo v domě 22 °C. Opravář přišel až večer příštího dne. Teplota ve všech pokojích byla stále + 18 °C. Bylo to příjemné zjištění. Podle Petra se jim peníze vložené do důkladného zateplení domu mnohokrát vrátily. Nemusejí tolik topit. Jediná věc, která je ještě tak trochu mrzí, je, že se nedali přesvědčit i k instalaci krbu.
.: Romantické okno a velkorysý pracovní stůl. Na první pohled je patrné, že obyvatelka této rozlehlé místnosti ještě pilně studuje.foto: Právo/Lukáš Táborský
Večeře na zahradě
Zahrada za domem má pečlivě udržované záhony a skalku, voní čerstvě posečený trávník, nechybí gril a nabízí výhled přes další zeleň až kamsi ke Klecanům. Když si naši hostitelé pořizovali zdejší parcelu, mohli si ještě jako jedni z prvních vybírat. A zvolili toto místo, kde má být v budoucnu podle územního plánu park. Mají tak jistotu, že před jejich domem už nikdo stavět nebude a výhled z jejich zahrady do další zeleně jim nikdo nevezme.
.: Kuchyně byla instalována se snahou mít při vaření vše potřebné pokud možno co nejlépe při ruce.foto: Právo/Lukáš Táborský
„Právě teď v létě jsme na zahradě nejraději,“ říká paní Eva. „Kvůli vzduchu, zeleni a večeřím. Na grilu jsou nejlepší a nejrychlejší.“ Pečlivě sestříhaný trávník, všude keramická zvířátka, ve výšce tomu všemu vévodí dvě pohyblivé loutky kováře a bubeníka poháněné větrníky.
Ty má paní Eva moc ráda, už proto, že je dělal její tatínek. Točí se opravdu velmi často, protože toto místo patří mezi ta větrnější v Roztokách. Hlavně jsou atrakcí pro děti i dospělé z okolí.
