Článek
Městečko snů, hřbitov v disneyovském stylu, příšernost, urbanistická noční můra. Tak a všelijak jinak bývá označováno mrtvé a nikdy – naštěstí – neobývané město Burdž Al Babas v tureckém regionu Bolu, zhruba v polovině cesty mezi Ankarou a Istanbulem.
Krátce si připomeňme, že developerský projekt, za nímž stála turecká společnost Sarot Group, zahrnoval výstavbu 732 vil, z nichž se od roku 2014 podařilo dokončit pouze 587. Firma, před tím, než v roce 2019 zbankrotovala, stihla velký počet domů prodat, majitelé ovšem neměli možnost se do „svých” domů nikdy nastěhovat.
Jak odhalilo video pořízené urbanistickým průzkumníkem Bobem Thissenem a jeho týmem, domy, původně určené především pro milionáře z arabských zemí, od začátku byly stavěné tak nekvalitně, že by, jak jeden z odborníků říká, vydržely fungovat sotva pět let a pak by majitele čekala spousta problémů.
Noční můra v disneyovském stylu aneb Co developeři v Turecku nezvládli
Na záběrech videa je možné vidět nejenom trhliny ve zdivu prakticky na každém kroku v navštívených vilkách či skeletech. Pohoršení autorů videa vyvolala i volba materiálů.
Například teprve při pohledu zblízka je možné spatřit, z čeho jsou vyrobené zelenkavě šedé střechy malých zámečků. Kdo by hádal střešní tašky, nejlépe z břidlice, byl by hodně zděšen. Střechy totiž ve skutečnosti tvoří jeden velký díl z laminátu, a to, jak poznamenává přizvaný odborník a je to patrné i z detailního záběru, krajně nekvalitního laminátu. Tyto díly jsou k sobě pak sesazeny tak nepřesně, že mezi nimi zůstala více než prst široká mezera, kterou by samozřejmě do domu zatékalo.
Bizarní město duchů v Turecku vypadá jako hřbitov od Disneyho
Laminát je rovněž použit na obklady uvnitř vilek. Proč, to vědí patrně jen developeři. Až úsměvně pak už jen působí zjištění, že ony roztomilé plastické detaily připomínající romantiku zámků na fasádách vilek nejsou dílem štukatérů, ale jsou z pár centimetrů silného polystyrenu.
Člověka při pohledu na tyto záběry až mrazí, vezme-li v potaz, že vily společnost bez sebemenšího uzardění prodávala za 370 až 530 tisíc dolarů, tedy 8 až 11,5 milionu korun.
