Tříčlenná rodina si u Brna postavila svépomocí moderní roubenku

Karel a Katka nejprve hledali dům na rekonstrukci, ale nakonec se rozhodli postavit si moderní roubenku v klidné zástavbě Černé Hory u Brna. Roubenku si doslova vysnili na výletech na Slovensku a po Jizerských horách a při její stavbě nakonec udělali hodně práce svépomocí. S námi se podělili o své cenné zkušenosti z výstavby.

Zhruba před sedmi lety jsme začali hledat dům na rekonstrukci, ale nic se nám nezamlouvalo, a nakonec i rodina nás od toho odrazovala. Tak jsme se začali poohlížet po stavebních parcelách nejprve na samotě a později i ve vesnicích kvůli lepší dostupnosti. Pozemek jsme vybírali delší dobu a koupili ho až kolem roku 2012. Celý proces výstavby jsme se pak snažili spíše urychlit, protože jsme čekali dítě.

Chtěli jsme zůstat v dojezdové vzdálenosti Brna, protože tam máme práci, ale zároveň jsme chtěli mít i blízko do přírody. Při výběru jsme také dávali přednost severu Brna, abychom měli v okolí i nějaké ty kopce a nejen rovinu.

Manželka si nakonec našla práci i přímo v Černé Hoře a do školky to máme taky kousek. Když jsme se rozhodli pro roubenou konstrukci, tak se ukázalo, že stavební úřady mají mnohdy předdefinované, co by na parcele mělo být postavené, a k našemu návrhu měly výhrady.

To ani ne, ale když jsme vybírali pozemky, tak jsme si zjišťovali na stavebním úřadě, jestli nám roubenku povolí. Bohužel jsme několikrát narazili na fakt, že na stavebním úřadě si pod pojmem roubenka hned představili klasickou roubenou chalupu, nebo dokonce i srub.

Na jednání se stavebním úřadem jsme si pak nosili i přibližnou fotku domu, který zamýšlíme postavit. Nakonec jsme našli ideální parcelu právě v Černé Hoře u Brna.

Stavební povolení pak nebyl až takový problém, jen papírování na životním prostředí a jednání o přípojkách zabralo hodně času.

Kupodivu ano, protože jsem si roubenky zamiloval na výletě na Slovensku, a pak jsem párkrát byl v okolí Jablonce nad Nisou, kde jich je taky spousta. Tím bylo rozhodnuto.

Hodně věcí jsem dělal svépomocí, nebo za pomoci pár dělníků. Byli jsme se podívat i do vzorových domů a na veletrhy, ale byla to spíše nabídka panelových dřevostaveb než masivních roubených staveb.

Roubenou konstrukci a střechu jsem si nechal nacenit u více firem jako dodávku lepených hranolů i s variantou klasických trámů a pak jsem se s oslovenými firmami sešel. Některé nabídky byly i levnější, ale při osobním setkání neproběhl ten správný kontakt. Pan Koudelka z OK Pyrus mi ochotně se vším poradil a jeho skvělý přístup rozhodl, že jsme se rozhodli s touto firmou stavět.

Firmě jsme dali půdorys, na základě kterého nám vypracovali studii podle schváleného územního plánu. Původní návrh byl tedy celoroubený dům se sedlovou střechou a zděnou samostatnou garáží.

Cena nás hodně překvapila, takže jsme nechali zmenšit půdorys a rozhodli se pro kombinaci roubené a zděné části. Přístup firmy v projekční přípravě byl skutečně nadstandardní, protože nám zpracovala několik variant návrhů i s rozpočty, takže jsme měli dostatek podkladů pro finální rozhodnutí.

Udělali jsme to tak, aby v obytných místnostech bylo, pokud možno, co nejvíc pohledového dřeva. Pan Koudelka navrhoval, aby štíty byly z panelů, ale to jsme nechtěli, takže roubení je průběžné až po hřeben.

V rámci projektu jsem měl nachystané řezy a hloubku základů, takže jsem sám začal vyměřením pozemku, kam mi pak přijel bagr. Bohužel jsme zjistili, že máme tupé úhly, tak jsme se pak dalších pár dní zabavili s lopatou, abychom to upravili.

Jinak přípojky a všechny ostatní terénní úpravy jsem dělal sám. Na základovou desku jsem měl na pomoc dělníka, který neuměl moc česky, ale i přes pár menších nedorozumění s druhým dělníkem odvedl dobrou práci, takže při předání základové desky nebyl problém.

Abychom mohli sestavit roubenou konstrukci, bylo potřeba nachystat zděné jádro s garáží a tady se objevil zásadní problém. Zedník, který měl přijít, práci odvolal a já narychlo sháněl náhradu. Všechno bylo termínové vypjaté, ale nakonec mi soused půjčil na týden svého dělníka a všechno jsme stihli.

Hodně věcí jsem se při výstavbě naučil z internetu a videí, ale kolikrát bylo potřeba udělat práci rychle a kvalitně, takže jsem měl pomocníky na základovou desku, vnitřní zdivo a obklady nebo na zapojení topení.

Elektřinu jsem si komplet zapojil sám, protože v tomto oboru pracuji a jen v průběhu sestavení roubené konstrukce jsem si sjednal stavbyvedoucího. S manželkou jsme dělali i podlahy, které jsou, pravda, trochu křivé, ale to nám nevadí.

Trámy byly očíslované a nařezané na přesné rozměry na CNC stroji, takže sestavení proběhlo skutečně rychle. Původně jsem si stavbyvedoucího sjednal na šest týdnů, ale práce šla tak rychle, že za tři týdny bylo hotovo a čekali jsme jen na okna.

Po sestavení trámů bylo potřeba dodělat kompletní podlahy, protože jsme chodili v podstatě po základové desce. Také strop měl pouze záklop. Střecha byla kompletní, ale zateplení jsem také dělal dodatečně.

V červenci 2014 jsme poprvé kopli do země a koncem srpna jsme byli nachystaní na montáž roubené konstrukce. Tu nám firma předala v druhé půlce října, a jelikož byla teplejší zima, tak jsme ještě stihli dodělat komín a zateplení krovů. Nejprve jsme bydleli jen v přízemí a postupně dodělávali i zbytek domu.

Rozpočet jsme samozřejmě překročili, ale měl jsem střízlivý nadhled. I přesto, že každou drobnost dělal jiný dodavatel nebo dělník, výsledek dopadl dobře. Museli jsme udělat pár kompromisů, jako například při výběru kamen, ale to už k tomu patří.

V centrální společenské místnosti topíme zásadně v krbu, který nám podle našeho přání udělal jeden místní, bývalý kamnář. Krb má vývod i ke schodišti, takže částečně vytopí i horní pokoje a společný prostor. Uvažovali jsme o podlahovém vytápění, ale nakonec není třeba.

Co mě překvapilo, byla velmi malá spotřeba plynu, kterým vytápíme. A naopak poměrně velká spotřeba elektřiny.

Zálohy na plyn máme teď nastavené na 1500 Kč/měsíc a ročně plyn vyjde asi na 16 000 Kč. Oproti tomu elektřina, kterou prakticky jen svítíme, vaříme a pereme, je teď zálohově na 1100 Kč/měsíc.

Co se nám pěkně prodražilo, byly terénní úpravy. Trávník na zhruba 1000 m² nás stál asi 7000 Kč, ale retenční nádrž ani zdaleka nepokryla náklady na zálivku. K tomu ani nepočítám hnojivo a čas se sekáním. Aby toho nebylo málo, tak firma, která nám dělala sokl kolem domu a dlažbu, nás ve výsledku okradla o peníze.

Z našeho pohledu je spíš více dodělávek, které postupně dokončujeme. Jsou to lišty, vymalování a dodělání skladovacích prostor, které teď máme jen na půdě a v garáži. Tím, že je roubená konstrukce z lepených hranolů, jsou rozměrové změny jen nepatrné. Projev tvarových změn je vidět u jediného stropního trámu, který je asi o centimetr vysunutý z uložení stěny.

Jinak pro příště bychom více řešili výškovou úroveň domu, která je teď velmi nízká. Bylo to tak navrženo projektantem z důvodu nájezdu do garáže, ale když hodně prší, máme trochu strach, aby nás to nevytopilo jako souseda.

V plánu máme ještě drobné dodělávky v domě a menší zahradní domek se saunou a jezírkem na zahradě. Hodně jsme se naučili a pro příště budeme v některých věcech chytřejší.

Kristina Nešporová, www.drevostavitel.cz