Článek
Jak měli architekti možnost po příjezdu na místo posoudit, pozemek, na němž měl dům vyrůst, neměl právě ideální topografii. Byl velmi nepravidelně členitý.
Na druhé straně, výhled, který se z něj nabízel, patří k těm nejkrásnějším, které lze na světě spatřit. Alespoň podle jejich názoru.
Rodina klientů sestává ze tří generací, přičemž tím, kdo s architekty komunikoval nad projektem domu nejčileji, byli prarodiče.
Byli to právě oni, kdo se rozhodl nechat si dům s celkovou plochou podlah 1200 m2 postavit a vytvořit tak pro celou rodinu příjemné zázemí a klidné prostředí, kde mohou žít všichni pohromadě, a kde přitom bude mít každý dostatek vlastního soukromí.
Bylo zřejmé, že dům bude třeba uspořádat tak, aby veškeré společenské prostory byly na straně směřující k oceánu. Samozřejmostí pak bylo vytvoření spousty venkovních ploch, navazujících na interiér domu, aby bylo možné veškeré aktivity rodiny kdykoli snadno přenést ven.
Logickým krokem pak byl návrh značně členité fasády, díky níž si stavba v podstatě sama stíní vnitřní prostory v horkých slunečných dnech a obyvatelé tudíž nemusejí vydávat tolik financí na její ochlazování.
Uspořádání domu je navrženo podle tradičního plánu. Přízemí slouží jako hlavní společenská zóna. Ze vstupní haly se proto přechází rovnou do obývacího pokoje a do jídelny. Na ně v exteriéru navazuje první velká terasa s bazénem. Odtud je nádherný výhled na město San Carlos.
Ke společenské zóně přisedá v interiéru kuchyň, jejíž uživatelce (uživatelkám) ovšem architekti ponechali možnost v případě potřeby izolovat se od rodinného ruchu a vytvořit si soukromé prostředí. Slouží k tomu velké posuvné dveře, jimiž lze tuto místnost uzavřít.
V přízemí je rovněž umístěna první dvojice soukromých pokojů, ovšem tak, aby pokud možno byly co nejvíce izolované od rušných místností.
První patro je přístupné ze dvou míst. Buď po hlavním schodišti v interiéru, anebo přes venkovní schodiště, z nějž lze pak po cestě kolem domu dojít k horní nebo naopak spodní ulici, mezi nimiž se pozemek rozkládá.
V prvním patře je trojice ložnic pro další členy rodiny. Ani v tomto patře nechybí menší obývací pokoj určený pro společný život rodiny. I ten doprovází malá kuchyňka.
Druhé patro pak slouží primárně jako technické zázemí domu. Architekti ovšem nabízejí možnost využít je rovněž jako hřiště pro děti.
Z hlediska vzhledu není náhodou, že spodní patro má kamennou fasádu, která je volným pokračováním kamenitého terénu pozemku.
Také v interiéru je možné objevit plochy z udusané hlíny pokryté oblázky, aby přechod z exteriéru dovnitř domu nepůsobil tak násilně. Naopak horní podlaží mají již v kraji běžnou, čistě bílou fasádu.
Zahrada kolem domu je osázena místní vegetací tak, aby působila co nejpřirozeněji. Nezarostlé části jsou opět pokryty oblázky.
Napište nám
Postavili jste nový dům, rekonstruovali byt anebo máte hezky zařízenou zahradu a rádi byste se ostatním čtenářům pochlubili a inspirovali je?
Napište nám do redakce na adresu bydleni@novinky.cz, připojte pár průvodních vět a několik snímků vašeho díla.