Článek
Jurta, tradiční kruhové či oválné obydlí kočovných kmenů z Asie a Středního východu, je lehkou chýší s dřevěnou konstrukcí. Základem pro její stavbu je plsťová rohož z ovčí vlny a jiné srsti domácí zvířeny. Několik vrstev rohože stavbu dobře izoluje, v zimě je ale třeba jurtu vybavit více vrstvami plstě a na podlahu položit i vrstvu sena pokrytou filcem.
Výroba filcu (plstě) je starobylé asijské řemeslo a je základním materiálem pro výrobu chýší, ale i koberců do nich.
Jurty bývají dekorovány podle místních tradic
Řada tradičních modelů jurt má velmi působivé dekorace. Některé jurty mají kónickou střechu, jiné kupulovitou a jsou dekorovány podle místních tradic. Jurty se střechou ve tvaru kužele se staví s pomocí rovných střešních tyčí. Tyče prohnuté pak dávají střeše tvar kopule.
Jurta se dnes stále ještě používá a řada modelů je sériové výroby. Jurty najdeme většinou na předměstích, někdy slouží i jako letní příbytek pro horké večery.
Stavba jurty není úplně jednoduchou záležitostí a vyžaduje um i zkušenosti, které se dědí z generace na generaci. Základem je, aby rám dobře držel plsť. Průměr jurty se pohybuje okolo šesti metrů, můžeme se ale setkat i se slavnostními stavbami, které pojmou desítky lidí. Velikost jurty často ukazuje na movitost jejích obyvatel.
Na dřevěný materiál nejsou velké nároky, ale prim hraje ohebnost. Proto se jurty stavějí hlavně z vrbových prutů silných okolo 3 cm. Využívá se ale i bezové a jiné dřevo. Tyče se často namáčejí a ohýbají. Ke spojování prutů se klasicky používají proužky pevné kůže.
Jurtu o průměru 5 metrů z modřínového dřeva bez suků se stěnovými díly jurty ohýbanými v páře seženete i u nás. Slouží většinou jako altán a v porovnání s asijskými poměry (kde má jurta cenu zhruba dvou měsíčních platů) vás vyjde draho - okolo sta tisíc. V moderně provedené jurtě se uvnitř chodí po kvalitní zateplené dřevěné podlaze a k dispozici je voda i elektřina.
Řada typů jurt je dnes již zapomenuta, aby se tak nestalo u těch nejdůležitějších, o to se stará architekt Dr. Peter Alford Andrews, který stavbu jurt studuje už od roku 1966.
"Začal jsem jako architekt, s jednoduchým, ale ambiciózním cílem učinit průzkum nomádských stanů po celém muslimském světě," tvrdí Alford a průzkum se mu zatím daří. Vyzpovídal už desítky starých lidí, kteří mu svěřili své zkušenosti se stavbou těchto obydlí.
O působivých stavbách také pojednává publikace Zelte die Architektur der Nomaden (Architektura kočovnických stanů) od Torvalda Faegreho vydaná nakladatelstvím Papyrus Verlag v Hamburku v roce 1980.