Tradičně vyhlížející chalupa je postavena z ryze moderních materiálů

Chalupu postavil o něco větší, protože má širokou rodinu a velké množství přátel, takže dům slouží jako ideální místo pro setkávání. Ani tak se ale pokaždé nevejdou všichni a musejí se v užívání stavení střídat.

„Začal jsem tím, že jsem si nastudoval, jak se dříve stavělo na vesnici, a ten styl jsem se snažil zachovat,“ řekl nám na úvod naší návštěvy.

„Vždycky to bylo stavení, k němu zázemí, plus zemědělské budovy. Nikdy to nebyly řadovky. Nikde také nebyly žádné ploché střechy, ale sedlové a valbové. A to se mi líbí. Když chcete žít na vesnici, nejdete do toho přece s tím, že si tam postavíte kubistický domek?“ vysvětluje svůj přístup.

Náš hostitel samozřejmě před stavbou zvažoval použití všech původních postupů. Ty se ale ukázaly v dnešní době finančně neúnosně vysoké, a proto se rozhodl pro kompromis.

Postavil chalupu z ryze moderních materiálů a ryze moderními postupy, ovšem tak, aby nenarušil vesnický kolorit okolí. O návrh požádal Ing. Miroslava Šikla, který už několik domků na Vysočině projektoval. Interiér a jeho dispozici si pak ale navrhl a zařídil už sám, s rodinou.

„Chtěl jsem, abychom měli v přízemí jako hlavní místnost sednici, tak jak to dříve bývalo v chalupách zvykem. Aby byla prostorná a vešla se do ní pěkná velká pec. Chalupa měla na druhé straně splňovat i moderní požadavky na komfort, což v našem případě znamenalo, aby každý z nás měl svůj pokoj se svojí koupelnou. Přece jen, jsme všichni v různých věkových kategoriích a tak je každému příjemné, když se právě o sociální zázemí nemusí s nikým dělit,“ vysvětluje.

Pec si Jiří navrhoval sám. „Vybrali jsme si zelené kachle, které působí teplým dojmem. Standardně se dává dvojice neprůhledných dvířek, ale my jsme zvolili prosklená, aby bylo vidět oheň,“ říká.

Po zatopení v peci lze nastavit, které všechny části budou vyhřívané. Prohřátá může být lavice, na níž se nejen příjemně sedí, ale také v zimě suší boty. Teplo je samozřejmě také nahoře, kde si lebedí zejména děti, pro něž je místo na peci hotovým magnetem. Z pece pak vede průduch do jednoho z pokojů v horním patře, který lze takto vyhřát.

Zajímavým detailem vybavení interiéru chalupy je nejen sbírka kafemlýnků, která zdobí okna sednice i poličky na chodbě, ale také svítidla. Lustry v sednici sháněl majitel chalupy dlouho.

Lampičky v pokojích si ovšem navrhl sám a nechal si je soukromou českou firmou vyrobit. Stínítko každé z nich lemuje proužek ve stejné barvě, v jaké je ten který pokoj zařízen.

Na zakázku u soukromé firmy byl vyroben také nábytek v pokojích, zařízení sednice je pak dílem truhláře z Vysočiny. Jeho práci doplnil místní kovář, který vytvořil veškeré kovové doplňky, ať to jsou garnýže, kliky, stojan na dřevo nebo zábradlí na schodech.

Roztomilým detailem jsou pak retro vypínače světel s otočným knoflíkem.

Pocity venkovského stavení kromě jiného navozují i bytelně vyhlížející trámy na stropech.

Teprve po upozornění hostitelem si většina návštěv uvědomí, že nejde o konstrukční prvky stavby, ale pouze o dekoraci. Váha železobetonových desek totiž spočívá na nosném zdivu.

Chalupa je postavena z Porothermu, na nepodsklepené základové desce z betonu. Také stropy po celém domě jsou z železobetonových desek. Podlaha v přízemí je dlážděná, v patře jsou položeny dřevěné palubky.

Střecha je izolovaná, zvláštností je krytina. Jiří se snažil co nejvíce vyjít vstříc rustikálnímu vzhledu chalupy, k níž se nesmírně hodí šindelová střecha. Tu si ale může dovolit jen málokdo, a proto volil vizuálně velmi přesvědčivý plastový šindel od českého výrobce.

„Je to vyrobené ze zbytků pneumatik a jiných, v podstatě odpadů. Je to velice lehounké a snadno se s tím pracuje,“ pochvaluje si náš hostitel.

O teplo v chalupě se stará podlahové topení připojené k tepelnému čerpadlu vzduch-voda, pro něž a další součásti technického zázemí je vyhrazena komůrka hned naproti vstupním dveřím.

Čerpadlo má vnitřní jednotku pro nasávání vzduchu zvenčí. Důvodem této volby byla opět snaha ponechat vzhled chalupy co nejvíce nepoznamenaný moderními technologiemi.

Stavba chalupy zabrala dohromady dva roky. Majitelé koupili pozemek, na kterém na jaře začali stavět. Na podzim měli hotovou hrubou stavbu.

Další jaro se začalo s dodělávkami a na podzim bylo vše hotovo. Pak už zbývalo „jen” zařídit interiér a obstarat nábytek.