Tmavý byt manželé vyměnili za netradiční dřevostavbu

Pod názvem Bauhaus si veřejnost dnes spíše představí obchody jistého dodavatele potřeb pro dům a zahradu než označení stylu, který ve 30. letech minulého století znamenal zcela nový přístup k bydlení a architektuře.

Šlo prvotně o spojení umění a řemesla se sériovou průmyslovou výrobou.

Případní stavebníci dnešních rodinných domů si ze svých poznatků o tomto stylu mohou odnést přesvědčení, že jejich příští domov se stane výrazem funkčnosti, jednoduchosti a perfekcionismu. Že nabídne celistvý obytný koncept, kde se bude žít v prostředí harmonizujících materiálů, tvarů a barev.

K tomu však budou muset ukázněně přijmout tezi, že v nárocích na dokonalost a kvalitu ve stylu školy Bauhaus nebude příliš velký prostor pro kompromisy.

Mladí manželé brali všechny výše uvedené nároky v rámci svých úvah o novém domově od začátku jako závazné a nadto měli ještě jednu utkvělou představu…

Bydleli spolu původně v tmavém suterénním bytě, a tak není divu, že mottem jejich stavebního úsilí se stala touha probouzet se jednou v novém domě zalévaném sluncem a také za soumraku moci vnímat sílu přirozeného osvětlení interiéru.

Rozlehlé prosklené plochy tedy byly úplně první jasnou volbou v možných podobách budoucí novostavby.

Klíčovým rozhodnutím pak byla volba dodavatele stavby. O tom, že stavět bude firma Okal, nerozhodla náhoda. Stavebníci měli jasný cíl, věděli, co chtějí.

A věděli také, že technologicky musí jít o montovanou dřevostavbu. Rychle se dokázali zorientovat v okruhu možných dodavatelů.

„Tato firma ovlivňuje aktuální trendy v oboru montovaných dřevostaveb i obecně moderních rodinných domů velmi silně a už dlouhodobě, a to v celoevropském měřítku,“ říká dnes ve své novostavbě majitel.

„Segment městská vila je pak zvlášť dobrým příkladem. Což, jak věřím, potvrzuje také naše stavba. Od prvního okamžiku byla v mnoha směrech doslova výzvou a firma se se všemi záludnostmi zadání vyrovnala velmi elegantně.“

Samotný dům je výjimečný, představuje osobitou současnou architekturu a souzní s pozemkem i širokým okolím. Stavebníci pro svoje odhodlání pustit se do nevšedního díla našli v architektech společnosti plné pochopení. Společně prošli škálou různých variant vnější tváře i dispozičního řešení objektu.

Plochá střecha byla v úvahách základní podmínkou hned od začátku. Úplný pocit spokojenosti všech zúčastněných se však dostavil teprve ve chvíli, kdy v návrhu došlo k odvážnému odlehčení pohledové hmoty domu.

Dům je situován ve svahu, pod částí objektu montované dřevostavby tedy leží klasicky vystavěný suterén a poskytuje prostor pro dvě garáže i nezbytné technické prostory.

Další dvě obytná podlaží už vznikla pomocí sendvičových panelů, každé má přes sto čtverečních metrů.

Půdorysy jsou velmi otevřené, lze volně projít z jedné strany domu na druhou. Pocit volnosti umocňuje světlá výška místností 2,80 metru.

Klasická dřevěná rámová konstrukce obvodových stěn splňuje nejpřísnější parametry tepelně izolační i zvukové.

Ve všech uvedených souvislostech je vybavení domu tepelným čerpadlem systému vzduch/voda samozřejmostí, stejně tak je zde nainstalováno řízené větrání s rekuperací odpadního tepla.

V obytných místnostech jsou navíc samostatné klimatizační jednotky. Senzory automaticky nastavují žaluzie a celý dům je dalšími chytře vyřešenými detaily protkán tak, že bez nadsázky snese označení inteligentní.

Při takovéto unikátní koncepci by bylo škoda nepojmout stejně velkoryse i nejbližší okolí stavby. Než si zahradníci poradili s poměrně příkrým svahem k plné spokojenosti majitelů domu, spotřebovali na 400 tun přírodního kamene a na místo se dostavilo také 180 nákladních aut se zeminou!

Masivní zásah do původních podmínek pozemku si vyžádal statickou analýzu specializované důlní společnosti. Přesvědčivý výsledek vede k tomu, že dům bývá přirovnáván k soše.

Jižně od Plzně leží Nezvěstice a ještě jižněji od nich místní část Žákava, kde stojí právě výrobní závod zmiňované společnosti. Mimo dodávky do České republiky odtud obvykle dva domy denně míří na kamiónech na německá staveniště.

Je příjemné vědět, že na stavbě, která v oboru rodinný dům byla v loňském roce německým odborným tiskem označena za událost roku, se zásadním způsobem podepsaly také české ruce.

Přes celkovou technickou náročnost stavby byla zachována v plné míře standardní technologie. Dodavatel však musel v tomto konkrétním případě opustit běžné základní principy konstrukce montovaných dřevostaveb. Parametry tohoto projektu totiž stály architektonicky i technicky daleko za hranicí všeho dosud realizovaného.

Zejména provedení čelní stěny domu s jejím tvarem písmene S, ve spojení s plochou střechou, se stalo ohromnou výzvou.

Podobné úkoly se zpravidla řešily za pomoci dalších podpůrných konstrukcí, zde bylo nutné se jim z estetických důvodů vyhnout. Úkol byl nakonec vyřešen pomocí kombinace oceli a dřeva. První materiál zajistil požadovanou pevnost, druhý eleganci (a také eliminoval tepelné mosty).

František Kalousek, více na www.mujdum.cz