Článek
Při budování terasovitého vinohradu byla odkryta kamenná ruina zakřiveného prostoru. Jelikož původní kamenné zdi byly nepatrně zahloubeny do okolního terénu, byly využity jako základ pro tvorbu nového návrhu.
Genius loci vedl architekty k užití Fibonacciho spirály (která je geometricky definovaná učením středověkého matematika Leonarda Fibonacciho), jejíž stopa dokonale kopíruje původní kamennou zeď. Nové zdivo, které vytváří spirálu, vymezuje prostor oázy klidu, chráněné vůči hlučné dopravě v údolí.
Stavební zásah byl plně předurčen původními historickými prvky. Ty byly buď odkryty a zachovány, nebo obnoveny či nově řešeny. Symbolickým místem návrhu se stal zarámovaný průhled do údolí s původními duby. Rám průhledu je uzavíratelný a vznikl z kontrastního cortenu (konstrukční oceli, která je odolná vůči povětrnostním vlivům).
Když jsou dveře zavřené, zůstává středem pozornosti zámeček a vinohrad. Otevřením dveří dochází k pomyslnému propojení s velkoměstem. Zrcadlově symetricky umístěné cortenové dveře jsou zasazeny v opěrné zdi a skrývají také půvabný malý vinný sklípek sloužící k servírování vína.
K odpočinku a degustaci slouží půvabná terasa
Terasa je osvětlována nepřímo citlivě voleným rozptýleným světlem. Svítidla jsou ukryta v úrovni podlahy a nasměrována na přilehlé stěny, čímž dávají vyniknout kráse přírodního kamene. Samotná terasa je členěna do dvou výškových úrovní. Spodní část slouží k pohodlnému průchodu. O stupínek výš se nachází otevřený prostor s kulatým degustačním stolem. Ten je určen ke společnému posezení a ochutnávkám vína.
Stavba se dostala do užšího výběru nominovaných na cenu Česká cena za architekturu.