Tepelné čerpadlo představuje ekologickou a výhodnou formu vytápění

Pro vytápění tepelným čerpadlem se nevyužívá žádný spalovací proces, takže chrání životní prostředí. K pohonu je sice nutná elektrická energie, ale vytvoří 3 až 4x více energie, než je potřeba dodat. A protože tepelná čerpadla využívají teplo z okolního prostředí, které příroda nabízí zdarma, je vytápění a ohřev vody s jejich pomocí navíc opravdu úsporné. Podle typu se dá ušetřit 50 až 80 % nákladů.

Lákadlem pro změnu stávajícího vytápění je také možnost získat peníze z dotačního programu Zelená úsporám. Dotace lze čerpat při změně z kotle na tuhá paliva nebo elektrické energie, u plynu tato možnost není.

Tento typ tepelného čerpadla získává teplo ze země a ohřívá vodu v topení. Z programu Zelená úsporám lze na něj získat dotaci 75 000 Kč.

Ze země se získává energie pomocí plošných zemních kolektorů, což jsou plastové hadice uložené v zemi v hloubce zhruba 1 m. Pro tuto instalaci potřebujeme ale poměrně velký nezastavěný pozemek (zahradu).

Velikost moderních tepelných čerpadel systému země-voda je srovnatelná s velikostí standardní ledničky. Proto se v podstatě vždy provádí pouze vnitřní instalace.

V tomto případě se energie získává ze spodní vody. K tomu potřebujeme zbudovat dvě studny, jednu čerpací a druhou vsakovací, do které se vychlazená voda (která předala teplo v tepelném čerpadlu) vrací.

Řešení je možné použít pouze tam, kde je celoročně dostupné mimořádné množství spodní vody, jejíž teplota neklesá pod 7–12 °C a nehrozí nebezpečí, že čerpáním velkého objemu vody se ohrozí třeba okolní studny na pitnou vodu. Je také nutný další tepelný výměník, aby se zabránilo zanesení tepelného čerpadla. Jde proto o nejméně častou instalaci.

Z programu Zelená úsporám lze na tepelné čerpadlo systému voda-voda získat dotaci ve výši 75 tisíc Kč.

Jde o stále více žádaný typ tepelného čerpadla. Nevyžaduje totiž žádné zemní práce. Ovšem v době, kdy je třeba nejvíce topit, je energie v chladném vzduchu méně než v zemi, kde teplota ani v mrazech neklesá pod 0 °C.

Dnes už jsou na trhu ale tepelná čerpadla vzduch-voda, která pracují i při –20 °C s dobrým topným faktorem. Většinou jsou konstruována tak, že se skládají z venkovní jednotky s ventilátorem a vnitřní jednotky, kde je zásobník na ohřev vody, záložní elektrokotel, regulace.

Vzduchová tepelná čerpadla potřebují ochlazovat průměrně okolo 3000 m3 vzduchu za hodinu. Z toho vyplývá, že buďto jsou malá a poměrně hlučná, nebo jsou větší, rychlost proudění vzduchu je tedy menší a jsou potom výrazně tišší. Bývají proto větší, o velikosti cca 1 m3 a potřebují mít kvalitní přísun venkovního vzduchu.

Proto se tato čerpadla dávají celá mimo objekt, potom vypadají jako malý hříbek, který z jedné strany nasaje venkovní vzduch a z druhé ho vyfoukne ven, nebo se celé tepelné čerpadlo umístí uvnitř objektu, a potom se udělají dvě okýnka, kde jedním se venkovní vzduch skrze vzduchové hadice přivádí a druhým vyfukuje ven.

Protože se vždy pracuje s venkovním vzduchem, účinnost obou těchto systémů je naprosto stejná, čili je jedno, které si vybereme. Nicméně u rekonstrukcí, kde se ruší stará kotelna na uhlí a je tudíž dostatek prostoru, doporučují odborníci spíše vnitřní instalaci. Naopak u novostaveb, kde se bojuje za každý m2, upřednostňují venkovní instalaci. V každém případě moderní tepelná čerpadla jsou v obou typech instalace jen velmi těžko slyšitelná.

Zvláštním typem tepelného čerpadla vzduch-voda jsou ventilační tepelná čerpadla. U nás jsou zatím málo známá, ale jsou velmi zajímavá.

Jsou určená pro nízkoenergetiké domy (tepelná ztráta do cca 6 kW). Zajišťují řízené větrání domu a z odvětrávaného vzduchu využijí teplo, které by při klasickém větrání bylo vypuštěno okny ven. Pro rodinný domek do 6kW se dá pořídit za cenu zhruba 230 000 Kč.

Nejlevněji vychází na pořízení vzduchové tepelné čerpadlo. Navíc se v tomto případě nemusíme obávat o dostatek zdrojové energie a tím dalších vícenákladů při dodatečné instalaci bazénu nebo při zvýšené spotřebě teplé užitkové vody.

Vzduchová tepelná čerpadla mají ale nižší tepelný výkon než zemní tepelná čerpadla.

Instalace zemního tepelného čerpadla bývá složitější kvůli instalaci a montáži vrtů nebo plošných kolektorů. Navíc zdroj energie se u zemních tepelných čerpadel dimenzuje na určité roční zatížení a na určitou roční přestávku kvůli regeneraci.

Obecně se dá tedy říct, že zemní tepelné čerpadlo má celkovou roční vyšší účinnost, ale nehodí se do instalace, kde je vyhříván bazén, nebo kde je vyšší spotřeba teplé užitkové vody.

Vzduchové tepelné čerpadlo je jednodušší na instalaci a má vždy dostatek zdrojové energie. V podstatě všechna kvalitní vzduchová tepelná čerpadla mají pracovní rozsah od –20 °C do plus 40 °C venkovní teploty, kdy ještě při minus dvaceti jsou schopna bez problémů generovat topnou vodu o teplotě až 60 °C.

O tom, jaké tepelné čerpadlo pořídit právě pro náš rodinný dům, se určitě poradíme s odborníky.

Tepelné čerpadlo se totiž projektuje v návaznosti na energetickou potřebu pro konkrétní dům. Jde o tepelnou ztrátu objektu, potřebu teplé vody, potřebu ohřevu bazénu či chlazení. Projektovou dokumentaci tepelného čerpadla provádí projektant technických zařízení budov. Vybíráme ale projektanta se zkušenostmi s tepelnými čerpadly! Renomovaní výrobci a montážní firmy na ně mají kontakty. Větší firmy mají často vypracované také vzorové projekty, které se následně jen upravují pro danou konkrétní situaci.

Tepelné čerpadlo se zpravidla neprojektuje na 100 % tepelných ztrát domu, ale pouze na cca 75 %. Ve velmi chladných zimních dnech, kdy tepelné čerpadlo samo nestačí pokrýt potřeby domu, zapojuje se další bivalentní zdroj, nejčastěji elektrokotel, který je přímo v tepelném čerpadle zabudovaný. Může to být ale i kotel na plyn nebo jiný, pokud je už v domě.

Na instalaci geotermálních hlubinných vrtů je navíc nutné stavební povolení. U venkovní instalace tepelného čerpadla bude záležet na přesném umístění. V ostatních případech stačí ohlášení stavebních prací (úprav).

Výrobci, kteří myslí na koncové zákazníky, prodávají tepelná čerpadla jen přes zaškolené odborné montážní firmy, které většinou provádějí instalaci na klíč. Obvykle se celá instalace provede do sedmi pracovních dnů.

Jak je to s životností a údržbou? Průměrná životnost tepelného čerpadla je okolo 50 000 provozních motohodin, kde se u standardně navrženého objektu počítá s ročním proběhem tepelného čerpadla okolo 2 až 2,5 tisíc motohodin.

Celý systém se vždy navrhuje jako kompletně bezobslužný s doporučenou servisní prohlídkou jedenkrát za rok.

Standardní záruka bývá pětiletá, ale obvykle lze přikoupit i prodlouženou záruční dobu.