Tepelná čerpadla jsou dobrou investicí do budoucna

Někteří výrobci slibují i kratší dobu. Záleží na typu a ceně tepelného čerpadla. K urychlení návratnosti přispívá každoroční nárůst cen energií.

Výhodou je, že s tepelným čerpadlem získáme levnější sazbu elektrické energie. Náklady na ohřev vody jsou ve srovnání s elektrickými ohřívači třetinové – tepelná čerpadla ohřívají vodu sice déle, zato ale s nižším příkonem.

Pořizovací cenu tepelného čerpadla (běžně od 120 000 Kč) srazíme dolů díky akčním nabídkám nebo dotacím. Dotační program podporuje instalaci tepelného čerpadla jako náhradu za vytápění tuhými palivy, elektřinou a také jako zdroje tepla pro nové nízkoenergetické domy.

Státní dotace této obměny směřuje ke splnění zákonné povinnosti, kdy od roku 2022 začne platit zákaz provozovat kotle I. a II. emisní třídy.

Žadatel o dotaci může dosáhnout až na 80 % z pořizovací ceny tepelného čerpadla. V krajích se zhoršenou kvalitou ovzduší získají žadatelé navíc 5 % ke stávající podpoře. Podmínkou však je, že majitelé rodinných domů současně provedou zateplení objektu, střechy, případně výměnu oken. Bez snížení energetické náročnosti domu je dotace nižší.

Informace o dotaci na tepelné čerpadlo získáme na webu ministerstva pro životní prostředí nebo na novazelenausporam.cz, Podmínky oblasti podpory C. K dotazům veřejnosti na kotlíkové dotace slouží e-mail Státního fondu životního prostředí kotliky@sfzp.cz.

Tepelná čerpadla odebírají tepelnou energii z okolí a přenášejí ji do topného systému. Podle zdroje vstupní energie rozlišujeme tři typy:

Vzduch–voda patří mezi nejprodávanější. Výhodami jsou neomezená zásoba vzduchu, nenáročná instalace, nižší pořizovací náklady.

K mírnému poklesu topného výkonu dochází u tohoto typu při teplotách přesahujících -15 °C.

Země–voda využívá teplo nepřímo přes výměník tepla – zemní kolektor – a cirkulačním okruhem ho převádí do výparníku teplonosnou nemrznoucí kapalinou. Ta se ve výparníku ochlazuje a zpětně se v zemním kolektoru zase ohřívá. Zemní plošný kolektor je třeba umístit až 2 m pod povrch země. Je lepší, když je pozemek osluněný.

Voda–voda čerpá geotermální teplo z podzemní vody. K optimálnímu výkonu je zapotřebí určité průtočné množství vody, což může být problém v suchých měsících. Vyžaduje se také vhodné chemické složení vody a minimální teplota 8 °C.

Při výběru tepelného čerpadla zvažujeme místní podmínky. Pokud pozemek neumožňuje provedení hlubinného vrtu nebo vybudování plošného zemního kolektoru, je zbytečné uvažovat o čerpadle typu země-voda a voda-voda. Jednoznačnou volbou je vzduch-voda.

Zájemce o tepelné čerpadlo chce hlavně získat požadovanou teplotu vody za co nejnižší vstupní a provozní náklady, a to bez ohledu na roční období. Z parametrů uváděných v katalogu výrobků je však málokdo moudrý.

Nabídky výrobců se často předhánějí v údajích, které si zákazník těžko ověří. Kdo mu skutečně chce vyjít vstříc, neváhá propočítat a sdělit, jakou teplotu vody garantuje a zda se tak děje i za rozdílných venkovních teplotních podmínek pro konkrétní klientovu stavbu.

Poučený investor se obvykle zajímá o topný faktor, účinnost tepelného čerpadla (COP). Je to poměr vyrobeného tepla a spotřebované elektrické energie – výkon/příkon. Laicky řečeno, kolik kW tepelné energie je vyrobeno oproti 1 kW dodané (spotřebované) energie. Např. COP3 znamená, že z 1 kW dodané energie jsou 3 kW vyrobené energie.

Teoreticky platí, že čím vyšší je koeficient COP, tím vyšší je účinnost tepelného čerpadla a levnější náklady na vytápění. Ovšem úspora energie na rozdíl od účinnosti neroste úměrně s topným faktorem. Roste-li topný faktor, úspora se zvyšuje stále pomaleji. Nejedná se tedy o lineární závislost, ale hyperbolickou.

V praxi máme na paměti, že se u konkrétního produktu topný faktor mění podle podmínek, v nichž stroj pracuje. Jinak bude vycházet COP při teplotě venkovního vzduchu +7 °C a topné vodě 35 °C a jinak při teplotě venkovního vzduchu -7 °C a topné vodě 35 °C (tehdy bude nižší). Přesto půjde o totéž tepelné čerpadlo.

Proto při výběru tepelného čerpadla srovnáváme topné faktory různých výrobků při stejných podmínkách. Nezapomeneme, že součástí účinnosti musí být vždy veškeré příkony v systému, jako jsou oběhová čerpadla, motory ventilátorů, odmrazování a další. Jinak jsou údaje o účinnosti zkreslené!

Každá stavba vykazuje určitou tepelnou ztrátu (měřeno v kW) a ta by rozhodně neměla přesahovat hodnotu výkonu našeho tepelného čerpadla. Má-li dům tepelnou ztrátu 10 kW, tepelné čerpadlo o výkonu 7 kW nám s vytápěním nepomůže.

U novostavby informuje o tepelné ztrátě energetický štítek, v případě staršího domu oslovíme firmu provádějící měření úniku tepla nebo se spolehneme např. na orientační on-line kalkulačku úspor a dotací Zelená úsporám na webových stránkách tzbinfo.cz. Kalkulačku nabízejí také někteří výrobci a prodejci tepelných čerpadel.

V souvislosti s výkonem nás může zajímat možnost propojení se stávajícím kotlem na plyn či elektrickou energii, s akumulační nádrží, se solárními panely, s radiátory, podlahovým vytápěním.

Zjistíme, zda čerpadlo lze ovládat přes chytrý telefon a nastavovat tak na dálku teplotu v interiéru. Neměl by chybět integrovaný měřič vyrobeného tepla pro vyčíslení provozních úspor.

Samozřejmostí je připojení na dispečink výrobce a nabídka servisu po instalaci čerpadla, včetně garance záruční doby.

Hluk omezíme vhodným umístěním vnější jednotky. Ta by neměla být přímo pod okny ložnic a obytných místností. Ideálně tedy v částech, které jsou odděleny od běžného denního pohybu obyvatel.

Hluk sníží také umístění na hladké zdi, ne v rohu nebo v dutině.

Mráz sice výkon zejména tepelného čerpadla typu vzduch-voda sníží, ale jeho funkce zůstávají zachovány, dokud venkovní teplota neklesne pod -25 °C.

U správně navržené instalace ovšem nechybí tzv. doplňkový zdroj (nejčastěji elektrokotel), který pomáhá tepelnému čerpadlu s vytápěním v období největších mrazů.

Může se vám hodit na službě Zboží.cz: