Článek
„V tuto chvíli můžeme konstatovat, že kolokvium probíhalo i přes někdy rozdílné názory na korektní a vysoké odborné úrovni,“ píše se ve zprávě Správy železnic k výsledkům kolokvia. Jeho účastníci se shodli na následujících bodech:
- Dosud vykonané činnosti byly provedeny kvalifikovaně. Dosavadní průzkumy jsou dostatečným podkladem pro rozhodování o budoucnosti mostu a základem pro vypracování dalších projektů.
- Stav mostu je špatný a panuje shoda, že potřebuje naléhavý zásah.
- Opravu mostu na budoucí železniční zatížení lze považovat za možnou. Jde o inženýrskou výzvu, na její náročnost ale panují mezi členy kolokvia rozdílné názory. Znamená obecně větší dopad na omezení železniční dopravy.
- Vítězný koncept soutěžního dialogu považují účastníci kolokvia za technicky dobré a moderní řešení, které umožňuje naplnit budoucí potřeby železnice a dokáže kombinovat potřeby více druhů dopravy. Vítězný návrh také umožňuje přemístění stávajícího mostu do nové polohy.
- Z hlediska kulturního dědictví se doporučuje po definování projektu projednat další postup s poradní misí nebo reaktivní monitorovací misí UNESCO.
Jinými slovy, účastníci kolokvia se shodli na tom, že most je vážně poškozen korozí a že je ve špatném stavu. Většina z nich se rovněž shoduje, že oprava mostu je technicky a finančně náročná a má omezenou životnost s vysokými náklady na další údržbu. Většina se taktéž přiklání ke stavbě nového mostu, a to i s ohledem na možnost dalšího rozvoje města a dopravy. Účastníci kolokvia rovněž doporučují možnost původní most přemístit a na novém místě jej znovu využívat, například jako lávku pro pěší.
Jen dva z deseti účastníků považují památkovou hodnotu mostu za natolik významnou, že se přiklánějí k jeho opravě a považují ji za reálnou z pohledu bezpečnosti i nákladů. Nový tříkolejný most nepovažují za nutný.
Správa železnic představila finální podobu nového mostu v Praze. O využití stávajícího se bude jednat
Členové kolokvia
- prof. Dr hab. Inż. Jan Bień (Politechnika Wrocławska – Stavební fakulta Vysokého učení technického ve Vratislavi)
- prof. Eugen Brühwiler (ETH Lausanne)
- prof. Ing. Jiří Kolísko, Ph.D. (Kloknerův ústav)
- doc. Ing. Jaroslav Odrobiňák, Ph.D. (Katedra stavebných konštrukcií a mostov, Stavebná fakulta Žilinskej univerzity)
- Ing. Stanislav Pospíšil, Ph.D. (Akademie věd ČR)
- prof. Ing. Pavel Ryjáček, Ph.D. (ČVUT Praha)
- Univ.-Prof. Mag. Mag. Dr. Dr. Peter Strasser, LL.M. (Universität für Weiterbildung Krems)
- prof. Dr.-Ing. Richard Stroetmann (Technische Universität Dresden)
- Ing. Martin Vlasák (SUDOP Praha, autorizovaný inženýr v oborech mosty a inženýrské konstrukce a dopravní stavby)
O osudu nynějšího dvoukolejného železničního mostu se vedly dlouhé debaty, kvůli jeho špatnému technickému stavu a nemožnosti rozšíření na trojkolejný provoz. Správa železnice se proto už v roce 2019 obrátila na odborníky z Kloknerova ústavu ČVUT s žádostí o posouzení možností, jak jeho stav řešit. Ten tehdy doporučil stávající železniční most neopravovat a nahradit jej novým.
Správa železnic proto vypsala výběrové řízení na architektonický návrh nového mostu a v listopadu loňského roku představila vítězný návrh nového mostu, jenž by měl stanout na místě původního. Autory návrhu trojkolejného přemostění mezi Výtoní a Smíchovem jsou architekti ze studia 2T engineering. Dle jejich návrhu má z původního mostu zůstat zachovaná pouze spodní část.
Proti likvidaci starého železničního mostu a podobě zadání architektonické soutěže se vyjadřuje od začátku debaty spousta odborníků a architektů. Svůj názor a požadavky shrnuli v otevřeném dopise, který adresují ministrům kultury a dopravy, vládě a prezidentovi ČR, primátorovi hlavního města Prahy, starostům Praha 2 a Prahy 5, všem poslancům, senátorům a zastupitelům Prahy a organizaci UNESCO, pod nímž je již podepsáno na 80 desítek osobností z oboru architektury.
Vadí jim mj., že „soutěž na novou podobu Výtoňského mostu nebyla soutěží o ‚nejlepší nápad‘, ale de facto soutěží o akceptovatelnost nevratného odstranění památkově chráněného objektu. Tím pozbyla již v okamžiku svého zadání svoji oprávněnost, tj. nemělo a nesmělo k ní nikdy dojít“.
Svolání technického kolokvia, které proběhlo 20. a 21. února, bylo jedním z kroků, které měly znovu ověřit veškeré možné varianty řešení opravy či nahrazení železničního mostu pod Vyšehradem.