Článek
Hlavním cílem projektu bylo přestavět původní budovu na chytrou, bezpečnou a trvale udržitelnou. Původní stavba vznikla v 70. letech s pomocí konstrukčního systému KORD.
„V obvodovém plášti, ve vnitřních příčkách, ve střeše, v podstatě všude byl azbest, což nám dalo relativně dost práce to zlikvidovat,“ sdělil Novinkám Jiří Tencar, autor projektu. Ze staré budovy zůstala pouze nosná konstrukce.
Snížení oxidu uhličitého až o 205 tun ročně
Autoři projektu chtěli pro studenty vytvořit vhodné mikroklima, snížit provozní náklady a také využít obnovitelné zdroje energie. Prostory školy jsou tak větrány na základě hladiny CO2, podle přítomnosti osob a rozvrhu.
Obvodový plášť tvoří dřevěná fasáda Envilop, která je mimo výplně otvorů z 92 % z materiálů na bázi dřeva a její enviromentální stopa je tak velmi nízká. Díky komplexní renovaci budova ročně sníží produkci CO2 o 205 tun.
Anketa
Nechybí ani „umělá inteligence“
Zdrojem energie je elektrická energie z distribuční sítě, fotovoltaické elektrárny se 456 panely a baterie. „Topení, chlazení a přípravu teplé vody nám pomáhají zajišťovat tepelná čerpadla,“ dodává Tencar.
Vše doplňuje systém prediktivního řízení, umělé inteligence, který dokáže den dopředu určit, jaká bude spotřeba budovy a díky datům z meteostanice vypočítá, kolik energie vyrobí fotovoltaická elektrárna. Systém také optimalizuje nákup a prodej elektrické energie.
První energeticky a uhlíkově pozitivní školní budova v ČR
„Když máme nadbytek, tak budeme v těch dvou špičkách, kdy je energie nejdražší, prodávat, takže prodáváme skutečně za tu spotovou cenu,“ doplnil projektant. V zimě, kdy budova není tolik soběstačná, protože nesvítí tolik slunce, systém nakoupí elektrickou energii v noci, kdy je nejlevnější.
V učebnách alespoň 20 stupňů
Ministerstvo průmyslu a obchodu navrhlo vyhlášku, podle které by školy měly učebny a další prostory vytápět na maximálně 19 stupňů. Českobrodská díky rekuperačnímu systému získává zpětné teplo a odpadní vzduch, podle autorů tak vytápění možná nebude ani potřeba.
„Bude to mezi 20-22 stupni, ono to funguje tak, že když ti studenti tady budou a budeme větrat, tak v podstatě není potřeba topit, protože studenti si to vytopí sami,“ vysvětluje Tencar s tím, že se v budově nebude teplota snižovat pod komfort studentů.
Na sucho i srážky je škola připravená
Budovu školy pokrývá extenzivní zelená střecha o rozloze 810 m², která společně s retenční nádrží zpomaluje odtok srážkových vod. Stavba je tak adaptovaná na dlouhodobé sucho i přívalové srážky.
Víte, co je extenzivní zelená střecha?
Extenzivní střecha je typ zelené střechy, která má relativně nízkou tloušťku vegetace i substrátu – na pár centimetrech zeminy roste jen velmi nízká zeleň, která nevyžaduje žádnou péči a dokáže přežít i období sucha. Tato střecha nebývá pochozí .
„Pracujeme s takzvanou šedou vodou, ze sprch, z umyvadel, tu vodu vyčistíme a v celé budově jí splachujeme. Dešťovou vodu akumulujeme také, tou zaléváme,“ řekl autor projektu a majitel projektové kanceláře Ecoten. Škola má i vlastní studnu a díky použití šedé vody dojde k úspoře kolem 20 procent pitné vody.
Na střeše i plášti budovy je zabudovaná fotovoltaika.
Budovu zabezpečuje kamerový systém, studenti a zaměstnanci budou mít pro vstup do školy k dispozici čip. Stavb by měla mít životnost okolo 50 let, přičemž návratnost investice je propočítaná na 14,5 roku.
Revitalizace vyšla celkem na 250 milionů korun, základní zdroj peněz je z Magistrátu hlavního města Prahy a velkou část, 200 milionů korun, pokryla dotaze z operačního programu Praha - Pól růstu.
