Takřka desetina českých domácností má v bytě zimu. A nejsou samy. Přitopit by si chtělo 34 milionů Evropanů

Velká zima ve vnitřních prostorech trápí 9 % českých domácností.

„Nedostatečné teplo je samozřejmě obřím tématem v současné energetické krizi. Lze proto očekávat, že s vysokými cenami energií poroste i počet domácností, pro které bude nízká teplota v bytě či domě velkým problémem. Pobyt v dlouhodobě studeném prostředí přitom přináší řadu zdravotních problémů, vede například ke kardiovaskulárním chorobám nebo častým respiračním onemocněním,“ říká architektka společnosti Velux Klára Bukolská.

Jak vyplývá z průzkumu Healthy Home Barometru, českým domácnostem je přitom zima více než jiným v Evropě. Sedm procent Evropanů tvrdí, že jejich byt není dostatečně vytápěn, což znamená, že problém zimy doma se týká 34 milionů Evropanů.

Ačkoli to může vypadat překvapivě, ve skutečnosti je logické, že větší problém s chladnem doma mají obyvatelé Středomoří. V zemích, jako je Portugalsko, Španělsko, Řecko, Itálie, Kypr a Malta, kde se staví domy odolné především proti přehřívání v létě, pociťuje doma zimu 11 % domácností.

Logicky pak ve Skandinávii, kde se staví dobře zaizolované a důkladně zateplené domy odolné vůči mrazům z principu jejich zeměpisné polohy, řeší nyní problém s chladem pouze 1 % domácností.

Právě ze severských zemí je dobré si vzít příklad. To ostatně doporučují i odborníci na vytápění, kteří varují před zbrklým hledáním nového zdroje tepla a radí začít nejprve vylepšením tepelně izolačních vlastností každého domu.

Znamená to především důsledné utěsnění všech míst, jimiž do interiéru proniká chlad zvenčí, v případě nutnosti vyměnit okna a bezpochyby pak přistoupit k zateplení obvodových zdí a střechy. Už tyto kroky významně sníží energetickou spotřebu, takže se rodině podaří hodně ušetřit i bez výměny zdroje tepla.

„Zateplení celého domu je časově náročné, ale do letošní zimy je reálné stihnout zateplení stropu půdy,“ upozorňuje architektka Tereza Vojancová ze společnosti Ursa. Práce mohou trvat jen pár dní a není to stavebně náročné.

„Například foukanou izolací lze zateplit podlahu půdy o ploše 100 m² v tloušťce 40 cm během jednoho dne a náklady se budou pohybovat okolo 66 000 Kč. Investice se v úsporách za vytápění vrátí do méně než pěti let. S chystanou dotací Nová zelená úsporám Light je možné návratnost ještě zkrátit. Pouhým zateplením střechy snížíte ztráty tepla celého domu o 20 %,“ dodává.

Do budoucna je pak dobré zvážit důkladnou izolaci fasády domu. Její tloušťka hraje velice významnou roli. Mnoho lidí při stavbě svého domu či při jeho dodatečném zateplování touží ušetřit a zvolí proto tenčí vrstvu izolace, než by bylo třeba. Tím v dané chvíli sice skutečně sníží náklady, z dlouhodobého hlediska se jim ale takový krok nepříjemně prodraží právě vysokými platbami za vytápění.

Vzhledem k růstu cen energií je podle odborníků ekonomicky optimální izolační vrstva silná až 28 cm.

„V praxi se ovšem setkáváme s tím, že nejpoužívanějšími fasádními izolacemi na stavbách jsou ty o tloušťce 12 a 14 centimetrů,“ uvádí Vojancová.

Na financování zateplení nemusí být přitom majitel domu sám. Pomoci si může prostřednictvím státních dotací. K těm nejefektivnějším patří program Nová zelená úsporám.

Ministerstvo životního prostředí nabízí pro chudší domácnosti i doplňkový program Nová zelená úsporám Light určený právě k financování zateplení vybraných konstrukcí (např. půda nebo střecha), případně výměnu oken a dveří.

Celková výše dotace na jeden objekt (rodinný dům nebo trvale obývanou rekreační stavbu) může být až 150 tisíc korun.