Tak tímhle psem byste chtěli být! Má svůj vlastní pokoj i koupelnu

Když si 30letá Sherry Tranová z Coatsville pořídila před třemi lety štěně bernedoodla (relativně nové psí plemeno vyšlechtěné křížením bernského salašnického psa a pudla), dala mu jméno Oliver. Pejsek má černobílou barvu a vždy bude menšího vzrůstu, jak je u jeho rasy obvyklé. Možná i proto jej majitelka tak ráda rozmazluje a hovoří o něm jako o svém dítěti.

Aby měl její miláček dostatek prostoru, přestěhovala se z přeplněného městského bytu se svým přítelem Rayem a s Oliverem do čtyřpokojového domu s velkou zahradou.

V novém domově zbývaly volné místnosti, a tak Sherry usoudila, že by si Oliver zasloužil svůj vlastní prostor také uvnitř domu. Společně s přítelem se proto pustili do zařízení psího pokojíku a také psí koupelny. „Od začátku jsem věděla, že budu chtít zařídit jeden pokoj čistě jenom pro něj. Má spoustu věcí, ať už to jsou hračky, krmivo nebo pomůcky, jimiž o něj pečuji,“ svěřila se Sherry agentuře SWNS.

V pokoji má pes například kobereček se svou podobiznou nebo bazének naplněný míčky ve stejných barvách jako má jeho kožíšek (černé a bílé), uvádí web New York Post.

Zařízení psí koupelny vyšlo pár zhruba na 400 dolarů (8700 Kč). Většinu prací přitom zvládl Ray sám. „Máme štěstí, že je můj přítel tak šikovný a ochotný pomoci mi s naplněním mé vize,“ pochvaluje si Sherry a dodává: „Nevzala bych Olivera do práce, kdyby byl špinavý a neopečovávaný. Hodlám ho udržovat na určité úrovni. Jak bych mohla vést salon krásy, kdyby můj vlastní pes nebyl zkrášlený?“

A tak milému Oliverovi nastolila každodenní zkrášlovací proceduru zahrnující i kontrolu, jestli nemá klíšťata. Pro Olivera má veškerou myslitelnou kosmetiku - šampón a kondicionér, i šampón pro zesvětlení bílé srsti. Stejnou pozornost pak Američanka věnuje i výživě svého psa a dbá na to, aby byl v kondici - kupuje mu vitamíny a potravinové doplňky. Jednou týdně pak připravuje krmení. U každé dávky dává pozor, aby byla z poloviny tvořena syrovým masem. „Jsem velká milovnice jídla a rozhodně bych nechtěla jíst každý den to samé. Proto stejné pravidlo uplatňuji i na Olivera.“

Když si Sherry všimla, jakou má její pes klidnou a vstřícnou povahu a jak se chová ke klientkám jejího salonu, rozhodla se, že jej nechá oficiálně certifikovat jako terapeutického psa. „Byla to série čtyř testů a prověrek ověřujících mj. i podmínky, v jakých zvíře žije a ověřujících, že zvládne nejrůznější situace.“ Oliver tak docházel nějaký čas do místní základní školy, v současnosti však nejsou jeho služby využívány nikde.

Velkou událostí jsou pokaždé jeho narozeniny. Posledně měla jejich oslava podobu party, s focením u profesionálního fotografa a s pozvaným umělcem vytvářejícím díla  nafouknutých balonků.

Sherry vede svému psovi také účty na sociálních sítích, kde má přes dvě desítky tisíc sledovatelů. Jak ale Sherry záhy zjistila, její poněkud přehnaná péče o Olivera není pro ostatní pouze inspirací, ale nezřídka i trnem v oku. A mnoho lidí se nerozpakuje luxusní podmínky, v nichž psa chová, zkritizovat s tím, že na světě jsou spousty dětí, které nemají možnost vyrůstat v takových podmínkách. Sherry to ovšem od jejího stylu neodrazuje. „Vím, že toho dělám víc, než běžný chovatel psa. Ale to je prostě moje věc a můj životní styl,“ uzavírá.