Článek
Světový den lidských sídel si země po celém světě připomínají od roku 1986. Světová organizace UNESCO jej na každé první říjnové pondělí přiřkla v roce 1985. Letošním tématem je urychlení snahy o svět s nulovými emisemi uhlíku, k čemuž mohou přispět zásadní měrou právě lidská sídliště, tedy města.
„Klimatická krize je všeobecně uznávaná jako hrozba čísla jedna, které dnešní svět čelí. A jsou to města, která jsou zodpovědná za velkou část změn klimatu, jež vedou k ničivým záplavám, suchu a silným bouřím. Ve skutečnosti jsou to města, kdo produkuje okolo 70 procent hlavních skleníkových plynů,” říká ve svém projevu u příležitosti Světového dne lidských sídel Maimunah Mohd Sharifová, výkonná ředitelka Programu OSN pro lidská sídla UN-HABITAT.
Bez rychlých a rázných opatření podle ní hrozí riziko, že neustále se rozšiřující města budou dále podporovat růst globální teploty vzduchu, a tím také vysvětluje, proč za letošní téma byla zvolena právě nutnost urychlení aktivit měst vedoucích k vytvoření světa bez uhlíkových stop.
Zotavení z pandemie Covid-19 je příležitostí pro města po celém světě, aby právě opatření týkající se zlepšování klimatu zařadila mezi priority své agendy. Je to šance změnit způsob, jakým vyrábíme energii, stavíme budovy, topíme, chladíme a osvětlujeme kanceláře a domy a cestujeme z domova do práce, domnívá se výkonná ředitelka UN-HABITAT.
Největší vertikální farma v Evropě vzniká nedaleko Kodaně. Vyprodukuje až 1000 tun jídla
„Potřebujeme čistou energii, účinně využívající zdroje, abychom nahradili fosilní paliva. A potřebujeme dobře naplánovaná a dobře spravovaná kompaktní města, která umožňují bezmotorovou dopravu, aby se snížila spotřeba energie z chlazení a vytápění, aby se přírodní a zastavěné prostředí propojilo ve větší harmonii,” říká Sharifová a uzavírá v optimistickém přesvědčení:
„Města jsou inkubátory inovací a nových technologií. Tuto sílu musíme využít pro lepší řešení změny klimatu.”