Článek
Propracovaným exteriérem a interiérem se vila stala nejrozsáhlejší privátní stavbou tohoto všestranného architekta, věnujícího se i sociální a industriální zástavbě. Představovala nevšední spojení tehdejších architektonických tendencí.

Vila na dobovém snímku.
Velmi nákladná stavba v hodnotě 6,5 miliónu korun byla vybavena exkluzivními materiály, jako jsou exotická dřeva z Afriky, různé druhy mramorů, speciální keramické obklady, měděná střecha a progresivní technické zázemí.

Interiér vily byl perfektně sladěn v jednotném stylu.
Centrální vchod je symetricky umístěn uprostřed hlavní část stavby. Levá část vily tvoří pomyslnou příď a pravá záď této vily-parníku. Terasovitě odstupňovaná patra s menšími obdélníkovými okny podtrhují dojem lodi.

Nábytek vznikl z velmi kvalitních materiálů.
„Příď“ i „záď“ objektu mají výrazné terasy, velký balkón nad skleníkem v zadní části s postranními balkóny směřuje do svažité zahrady.
Vila byla technicky vybavena centrálním topením a malými větracími šachtami s průduchy ve dveřích, okapy zabudovanými ve zdi, stropy zavěšenými na ocelových táhlech, použitím železobetonu na římsách, speciální omítkou, apod.

Plánek představuje i interiérové uspořádání.
Majitelé žili ve vile jen jedenáct let. Vzhledem ke svému židovskému původu byli nuceni odstěhovat se do Jižní Ameriky. Od té doby se privátní funkce této jedinečné vily změnila na sídlo německé policie a pak na zdravotní ústav a hygienickou stanici. Z vybavení interiéru, které také navrhl Schoder, se zachoval jen zabudovaný nábytek, obložení stěn a některé další prvky.
Dům byl průběžně měněn. Největších změn doznal po roce 1945. Některé místnosti byly nově přepaženy, ze vstupní haly zmizel krb, fontána v zadním traktu už také není. Nedávná rekonstrukce navrátila alespoň zčásti původní lesk této výstřední vile a památce.