Článek
Historik architektury Rostislav Švácha v jednom ze svých projevů o litomyšlské moderní architektuře přirovnal toto malebné město k zázraku.
Město je rozhodně významným bodem české polistopadové architektury a kvalitní architektonická tvorba se v něm rozvíjí dodnes.
V jistých ohledech tak Litomyšl, pyšnící se řadou mimořádně kvalitní soudobé architektury budované a propagované obcí, připomíná jen padesát kilometrů vzdálený Hradec Králové v dobách své největší slávy.
Stavba má velká okna, která prosvětlují interiéry.
Někdejší starosta Litomyšle Miroslav Brýdl, stejně jako bývalý starosta Hradce Králové František Ulrich, měl ostatně jasnou vizi, kterou postupně uskutečňoval ve spolupráci s nejlepšími brněnskými a pražskými architekty. Jde o Viktora Rudiše a Martina Rudiše, Petra Hrůšu, Petra Pelčáka, Aleše Buriana, Gustava Křivinku, Zdeňku Vydrovou, Tomáše Rusína, Ivana Wahla, Mikuláše Hulce a v neposlední řadě i Josefa Pleskota, kterého dnes můžeme považovat za neoficiálního architekta Litomyšle.
Přesto se vedení města nepodařilo navzdory úsilí víc inspirovat a vyburcovat k obdobným, následováníhodným činům i soukromé stavebníky, kteří až na výjimky projekty svých rodinných domů svěřují bezvýznamným a neinvenčním projektantům.
Architektonické počiny města ale nenechaly chladnými manžele Brokešovy, kteří si koncem devadesátých let postavili podle projektu Martina Rudiše pozoruhodnou vilu.
Architektovi se podařilo docílit moderního, ale střídmého vzhledu.
V době vzniku vily měl už brněnský architekt a absolvent tamní fakulty architektury Martin Rudiš za sebou realizaci bytového domu A1 (se spoluautorem Viktorem Rudišem), za kterým o několik let později následovala výstavba podobného činžáku A4.
Byť jde o dva naprosto odlišné stavební typy - nájemní dům a vilu - oboje charakterizuje jednoduché pojetí a stejný způsob řešení dovnitř zapuštěných balkónů.
V případě vily ale architekt sáhl po přeci jen exkluzivnějších materiálech, než je omítané zdivo a dřevěná okna. Navrhl ji v neomítaném režném zdivu. Její velké žlutohnědé plochy tak skvěle kontrastují s černě lakovanými kovovými okny.
Fasádě stavby dominuje režné cihlové zdivo.
Středobodem vily s bazénem v suterénu a venkovním soláriem je velký obytný prostor, v podstatě hala s galerií, protínající dům přes obě nadzemní podlaží. Kolem ní architekt rozvinul jednotlivé místnosti, z nichž se skrz různě rafinované průhledy dá s přehledem sledovat dění uvnitř.
Součástí vily manželů Brokešových je samozřejmě zahrada dotvářející celý projekt.
