Střechy domů se mohou podílet na pročišťování ovzduší

Speciální střešní tašky jsou na trhu například v USA. Studenti se zaměřili na ověření jejich účinnosti a výpočty, jaký efekt by mělo jejich masovější užití.

Samotné „čisticí” účinky oxidu titaničitého (TiO2) nejsou pravidelným čtenářům rubriky Bydlení na Novinkách neznámé. O barvách a nátěrech s touto sloučeninou jsme již několikrát informovali. [celá zpráva].

Studenti v rámci projektu nejprve zkonstruovali miniaturní vzduchovou komoru. Využili k tomu dřevo, teflon a PVC. Pro potřeby pokusu vzali dvě identické tašky z pálené hlíny a potřeli je různě silnou vrstvou oxidu titaničitého. Na jedné bylo dvanáctkrát více TiO2 než na druhé.

Poté umístili tašky do vzduchové komory, k níž připojili jednak zdroj oxidů dusíku a jednak zařízení k odečtu jejich koncentrace. Studenti pak komoru vystavili UV záření, aby simulovali sluneční svit, který aktivuje TiO2 a umožňuje rozpad oxidů dusíku.

Zjistili, že tašky natřené TiO2 odstraňují 88 až 97 procent oxidů dusíku v komoře, přičemž nebyl příliš velký rozdíl ve výsledcích při použití obou tašek lišících se sílou nátěru. Ověřili tak, že účinnost čištění vzduchu závisí čistě na velikosti povrchu, jenž může okolní ovzduší čistit.

Zajímavé je, co mladí Kaliforňané vypočítali. Průměrně velká střecha obytného domu složená z takto ošetřené krytiny dokáže za rok z ovzduší odstranit stejné množství oxidů dusíku, jaké vyprodukuje auto během cesty dlouhé necelých 18 tisíc kilometrů.

Z dalších výpočtů vyplynulo, že kdyby byl speciálním nátěrem opatřen milión střech, podařilo by se denně eliminovat z ovzduší 21 tun oxidu dusíku. Náklady na samotný TiO2 by přitom dle propočtů studentů byly prakticky nicotné. Cena za množství potřebné k ošetření střechy průměrného rodinného domu by činila něco kolem stokoruny.

Studenti přitom poukazují na skutečnost, že jen v Jižní Kalifornii se denně dostane do ovzduší na 500 tun oxidů dusíku, které patří v současnosti k největším znečišťovatelům ovzduší na planetě.