Článek
Pálené (keramické) a betonové tašky se od sebe liší především materiálem a způsobem výroby. A odlišnosti najdete také u povrchových úprav. U betonových tašek se finální povrchová úprava na povrch nanáší až po vytvrdnutí. Jde o několikanásobný nástřik speciální barvou. Postupy přitom výrobci neustále zdokonalují.
Mezi top produkty portfolia betonových střešních tašek patří střešní tašky vyráběné nejmodernější technologií pod názvem Star. „Na povrch tašek s technologií Star je aplikována vrstva vysoce probarveného mikrobetonu, která zaplní všechny nerovnosti a vytvoří dokonale hladký povrch,“ popisuje Jakub Dressler, vedoucí produktového managementu společnosti BMI střešní a hydroizolační systémy (dříve Bramac).
Zdůrazňuje, že vrstva mikrobetonu je přetažena i přes celou plochu předního řezu tašky, což zvyšuje odolnost krytiny před vlivy počasí. Povrchová úprava také obsahuje speciální pigmenty, které odrážejí dopadající tepelné záření a omezují tak přehřívání střechy.
Pálené střešní tašky se vyrábějí ve třech různých povrchových úpravách. Tradiční režná taška nemá žádnou povrchovou úpravu. Časem tak získává patinu. Další možností je engoba, matná povrchová úprava bez lesku.
A třetí, kvalitativně nejvyšší úpravou je glazura. Tašky s glazurou jsou velmi hladké, mají minimální poréznost a výborně tak odolávají všem druhům nečistot či růstu lišejníků a mechu.
Oba typy tašek, jak betonové, tak pálené, jsou k dostání v mnoha barvách. V obou případech také u výrobců vedle základních tašek najdete široký sortiment těch doplňkových, bez nichž se střecha rovněž neobejde.
Sci-fi, nebo budoucnost bydlení? Architekt vymyslel průhlednou střechu, kterou zvenku nerozeznáte od ostatních
Bílé střechy mohou pomoci se snižováním teploty ve městech
Taškám konkurují lehké střešní krytiny
Plnohodnotnou alternativou jsou dnes plechové střešní krytiny, které jsou lehké. K dostání jsou v provedení lakovaný pozinkovaný plech nebo lakovaný hliník. Jednotlivé povrchové úpravy se liší hlavně podle tloušťky nástřiku. Prodeje hliníkových krytin rok od roku stoupají, přestože jsou o něco dražší než ty z pozinkovaného plechu.
„Hliníková střecha totiž vydrží sloužit s minimálními nároky na údržbu i více než 100 let. Mírně vyšší pořizovací náklady jsou tak několikanásobně vykompenzovány,“ vysvětluje Ondřej Haška, obchodní a marketingový ředitel společnosti Satjam.
Plechové krytiny se vyrábějí jako velkoformátové (pásy od hřebene k okapu, šířka zhruba metr, délka 4 až 6 m). „Tyto panely se vyrábějí na zakázku podle konkrétních parametrů dané střechy, čímž je výrazně eliminován odpad a zrychlena doba montáže,“ doplňuje Haška.
Druhou variantou jsou maloformátové plechové krytiny. Některé modely nabízejí výrobci v obou formátech.
Součástí všech plechových krytin jsou také systémové doplňky, např. hřebenáče, prostupové manžety, odvětrání, závětrné lišty, ukončovací lišty.
Pozor na správnou skladbu střešního pláště
Jen krytina ale střechu nedělá. Kompletně ji tvoří několik vrstev. U obytného domu musí být pod krytinou nosné prvky, do kterých se krytina kotví. To je podle typu krytiny buď laťování, nebo plnoplošný záklop, většinou z prken. Pod nosnou vrstvou krytiny je obvyklá odvětrávací vrstva (její dimenzování závisí na sklonu střechy, délce spádnice a použité krytině), která umožňuje proudění vzduchu a odvětrání vlhkosti pod krytinou.
Pod ní je tzv. doplňková hydroizolační vrstva (DHV), a jak název napovídá, je to jakási pojistka, kdyby se pod krytinu z nějakého důvodu dostala voda. Pod DHV bývá buď tepelná izolace, nebo opět větraná mezera – podle typu střechy.
Pod tepelně izolační vrstvou bývá parotěs nebo parobrzda, což je fólie, která brání pronikání vlhkosti do tepelné izolace , a následuje pohledová vrstva, např. sádrokarton na roštu nebo dřevěný obklad.
„Tato skladba vrstev střechy není jediná možná a existuje velké množství různých variant v závislosti na požadavcích a konkrétním technickém řešení střechy,“ zdůrazňuje Ondřej Haška.
Tepelným únikům brání izolace střechy
Obzvlášť velký důraz se dnes klade na úspory energií. Proto je dobré pečlivé zateplení střechy (tepelná izolace). To lze řešit i dodatečně u starších střech. Nezateplenou střechou totiž může z domu unikat až 15 % tepla. Ušetřit se dá i při samotné realizaci zateplení střechy díky dotaci z programu Nová zelená úsporám.
Většina lidí řeší zateplení střechy vložením izolace mezi krokve. Nejčastěji se používá minerální vlna či skelná vata. Své příznivce má rovněž foukaná (stříkaná) pěna. „Ta vyplní každý prostor, takže obvodové zdi či střecha jsou dokonale utěsněny a nevznikají tepelné mosty,“ říká Lukáš Kmenta, ze společnosti HBS.
Na trhu jsou ale i další alternativy, např. moderní systém, jenž se skládá z tvarově stálých tepelněizolačních desek vyrobených z polyisokyanurátové pěny (PIR), opatřených systémem pero-drážka, což nenechává prostor pro vznik tepelných mostů.
„Vzhledem k jejich tepelněizolačním vlastnostem stačí pro dosažení požadovaných hodnot zhruba polovina tloušťky oproti standardně používaným materiálům nad krokvemi a pod krokvemi,“ popisuje Pavel Kaderka, specialista pro systém iRoof od Tondachu. Při využití PIR desek nad krokvemi (varianta sklady iRoof TOP) navíc na rozdíl od běžné izolace ani nesnižují výšku v podkroví.
Anketa
Jaké dotace lze čerpat na opatření vedoucí k úsporám nejen za energie
Pozor na nové praktiky šmejdů! Zaměřili se na dotace z Nové zelené úsporám light
Může se vám hodit na Firmy.cz: Pokrývačství, Tesařství, Klempířství, Tesařství, pokrývačství a klempířství