Článek
Vilu v bezprostřední blízkosti areálu textilní továrny si dal kolem roku 1860 postavit Bedřich František Josef Leitenberger, čtvrtý z generace majitelů renomované firmy „Franz Leitenberger in Cosmanos“ (Kosmonosy).
Podnik zaměřený zejména na potisk a barvení látek měl v té době už za sebou bohatou historii a sklízel úspěch v monarchii i po celé Evropě.
Někdejší jídelna byla řešena opravdu velkoryse.
Vila stojící na břehu řeky Jizery se hlavní stranou otevírá do původně velkoryse řešeného parku, oddělujícího stavbu od areálu továrny a dělnické kolonie.
Stavba připomíná toskánské vily.
Autorem parkového řešení byl Eduard Petzold, inspektor velkolepého anglického parku knížete Hermanna Pücklera.
Monumentální vilu s vytříbeným novorenesančním vkusem navrhl pro Bedřicha Leitenbergera s největší pravděpodobností Ludwig von Zettl, který v roce 1871 projektoval pro rodinu sídlo na vídeňské Ringstrasse a pak i rodinnou hrobku v Josefově Dole.
Perlou interiéru se stalo schodiště.
Ludwiga von Zettla, architekta původem z Čech, známe i jako autora budovy právnické fakulty v chorvatském Záhřebu a jako spoluautora kostela v Ostravě-Hrušově.
Rozvedením renesančních vzorů toskánských či florentinských vil se dnes téměř zapomenuté sídlo Leitenbergerů v Josefově Dole vyrovná soudobým pražským slavným vilám řady významných průmyslníků.
Fasáda vily je zdobena i podobiznami.
Vila v Josefově Dole od devadesátých let 20. století několikrát změnila majitele a dost zchátrala. Stavbu poškodilo odcizení prosklené, bohatě zdobené litinové konstrukce zimní zahrady. Vila ale dodnes působí velkolepě, jako odlesk někdejší slávy rodiny Leitenbergerů.
