Článek
Jen málokdo pochyboval o tom, že neudržitelné hygienické a bytové poměry v této lokalitě se středověkou uliční sítí je třeba změnit. Změny se nejvíc dotýkaly Pařížské ulice, přímočaře směřující ze Staroměstského náměstí k Vltavě.
Architekt chtěl propojit střed města s Letnou
Už dříve navrhl architekt Jan Zeyer, aby byla nová třída v budoucnu převedena po mostě a spojila tak historický střed města s Letnou, na kterou by nový bulvár stoupal mírnou serpentinou.
Myšlenka návaznosti na Letnou byla podnětná. Ve veřejné soutěži na realizaci pak zvítězili Antonín Engel a Josef Šejna s kombinací průkopu a krátkého tunelu.
Antonín Engel byl absolventem německé techniky v Praze, žákem architekta Otty Wagnera na vídeňské Akademii výtvarných umění, později profesorem a rektorem Českého vysokého učení technického v Praze.
Uskutečnění svého záměru se Engel nedočkal. Tunel na Letnou byl později vybudován v ose ulice Revoluční. Nicméně do osudu proměny lokality významně vstoupil, a to projektem vily v Břehové ulici ve slohu wagnerovské moderny.
Tento dvoupodlažní dům, zasazený do nároží Starého židovského hřbitova, navazuje v ulici 17. listopadu na hřbitovní dekorativní zeď. Fasáda ve stylu klasicizující moderny zaujme geometrickými prvky. Hlavně kosočtverci a diagonálami spojujícími protilehlé strany vily.
Nad hlavním vstupem je umístěn výstupek, další mohutný fasádní prvek se uplatňuje na zadním průčelí. Terasa nad prvním patrem vytváří stupňovité uspořádání hmoty domu. Střecha je stanová s mansardovými okny, která spojují výhody střešních oken i vikýřů.
Přízemní část i schodiště zdobí elegantní obklady z černého mramoru, kvalitní dlažby jsou kombinovány s mramorovou mozaikou. Zábradlí s geometrickými prvky má výplně z hustě děrovaného plechu.
Antonín Engel se neproslavil jen touto vilou, prosadil se i jako autor velkolepých veřejných budov a jako tvůrce urbanistických projektů v oblasti Letné, Petrské čtvrti a především Dejvic.
Může se vám hodit na službě Firmy.cz: