Článek
Německá společnost Polycare přichází s novým stavebním systémem, který je prakticky stejný jako dětské stavebnice. Jeho podstatou je využití stavebních prvků ze směsi umělé pryskyřice a lokálně těženého písku, které mají různé tvary a především – přesně uspořádané vybouleniny na vrchní straně a prohlubně na spodní –, takže je lze na sebe snadno naskládat a zafixovat pomocí závitových tyčí.
Každý prvek má v sobě navíc velkou dutinu, jíž vyplňuje izolační materiál. Ten tvoří přes 80 procent každé „kostky”. Dutiny uvnitř jednotlivých prvků slouží také k vedení rozvodů. Nový materiál výrobce nazývá polymerový beton.
Jednou z mnoha předností je nejenom snadná manipulace a velmi přesný proces vlastní stavby, ale také například možnost recyklace tohoto materiálu. A to hned ve dvou smyslech. Jednak lze recyklovat materiál jako takový. Zároveň je ale možné stavbu poměrně snadno rozložit a z „kostek” postavit na jiném místě buď tutéž, nebo jinou. Jednoduchý stavebnicový systém navíc umožňuje i pozdější úpravy již existujících konstrukcí. Prostě se buď nový kus připojí, nebo se naopak odebere a je to.
„Věřím, že náš konstrukční systém je nastaven tak, aby umožňoval velmi rychlou výstavbu. Dům, ve kterém se právě nacházíme, byl navíc postaven zcela bez cementového betonu, včetně základů. Víme, že cementový beton potřebuje asi 28 dní na zaschnutí. Tou dobou už ale naše budova dávno stojí. Stavba skořepiny je velmi rychlá. Budova této velikosti se 100 metry čtverečními trvá jeden týden,” uvádí provozní ředitel společnosti Andreas Kunsmann.
Zároveň doplňuje, že jejich systém využívá až o 25 procent méně materiálu na jednu stavbu v porovnání se standardními stavebními materiály. Je to převážně proto, že pryskyřičné bloky jsou až pětinásobně pevnější než běžný beton.
„S jedním krychlovým metrem polymerového betonu lze postavit zeď o ploše 20 čtverečních metrů,” tvrdí na svém webu výrobce. Zeď o ploše jeden čtvereční metr pak váží 100-110 kilogramů.
Postup výstavby |
---|
Jako první se na pozemek umístí základové díly, z nichž vystupují v potřebné délce závitové tyče. Tyto díly jsou umístěny všude tam, kde mají vyrůst stěny. Na ně se pak skládají jednotlivé stavební prvky – kostky – a navlékají se na tyče, eventuálně tyče se provlékají jimi tak, aby byla každá kostka fixována na svém místě. Nejsvrchnější vrstvu pak tvoří kostky s hladkou horní plochou, na níž je už možné pokračovat například s dřevěnou konstrukcí krovu. |
100 domů v Namibii
Společnost z německého Suhlu již postavila kolem 100 domů v Namibii, kde také otevřela svou pobočku. Jak uvádějí její zástupci, systém Polycare je vhodnější pro sušší oblasti, protože v oblastech s vyšší vlhkostí jsou pak vyšší náklady na výrobu kvůli nutnosti udržet suroviny v suchu.
„Když vstupujeme na trh, jako je Namibie nebo Jižní Afrika, vždy najdeme různé druhy písku a snažíme se jim porozumět, zjistit jejich složení, abychom dosáhli správné rovnováhy v receptuře,“ dodal Andreas Kunsmann.
Z komunálního odpadu stavební materiál: unikátní přeměnu vynalezla firma z Moravy
„Impulz (pro vývoj stavebního systému - pozn. red.) přišel po katastrofě na Haiti,“ říká Kunsmann v souvislosti s tamním zemětřesením v roce 2010 a dodává, že zakladatelé společnosti přemýšleli o tom, „jak by mohli radikálně změnit proces výstavby a umožnit lidem stavět si domy sami pomocí místních produktů.”