Článek
Paní Lído, proč jste se pustila do stavby dřevostavby?
Emigrovala jsem do USA a žila tam 33 let. Se známým jsme tam začali předělávat „škaredé“ domy na hezké a mě to začalo hodně bavit, takže moje původní zaměstnání šlo stranou a začala jsem se věnovat rekonstrukcím a stavařině. A tam jsem si také oblíbila dřevostavby.
Když jsem se po letech kvůli rodičům vrátila do Česka, bydlela jsem v klasickém rodinném domě v Praze, kde se mi ale vůbec nelíbilo. Chtěla jsem žít na venkově. Začala jsem hledat pozemek a potom i stavitele. Půdorys svého vysněného domu jsem měla totiž v hlavě vymyšlený už asi pět let.
Jaká byla vaše kritéria při hledání pozemku?
Jedno z kritérií bylo, aby byl pozemek kolem Nymburka v dojezdové vzdálenosti od mé dobré kamarádky. Dále jsem chtěla zůstat v okolí severní Prahy, kde mám jakousi kotvu k lidem, přátelům a podobně. A aby tam byl klid. Sice jsem se narodila ve městě, ale chtěla jsem z něj pryč, můj životní styl je teď trochu jiný.
Byly na pozemku připravené inženýrské sítě?
Nebyla tady elektřina ani voda. Přípojky jsem si zařizovala sama.
Elektřina trvala ČEZ dlouhých 17 měsíců, ale mám skutečně báječné sousedy, protože jsem se mohla připojit k nim a mohlo se stavět. Studna byla první věc, kterou jsme udělali, protože vodu jsme potřebovali. Není vrtaná, ale kopaná, hloubka je 13,5 metru (všude v obci to tak je). Hydrogeolog nejdříve určil přibližné umístění kvůli ochranným pásmům a já si pak pramen našla sama pomocí proutků. Dokázal by to každý, není to vůbec těžké.
Kanalizace tady vůbec není, ale mám za domem čističku – to nejlepší, co se mohlo udělat. Všechno funguje, jak má, a mám pořád čím zalévat, protože nepoužívám žádné chemikálie. Přečištěná voda jde do akumulační nádoby s čerpadlem.
Jinak plyn tady mám jen v propanbutanových lahvích, ráda vařím na plynu. Bombu doplňuji jednou za půl roku.
Chtěla jsem velkou terasu, výhled na jih a přesahy střechy takové, aby dovnitř v létě nešlo slunce, ale v zimě aby dovnitř svítilo a hezky prohřálo interiér.
Jak jste hledala realizační firmu?
Když jsem našla pozemek a zaplatila za něj zálohu, okamžitě jsem začala hledat stavební firmu. Věděla jsem, že chci dřevostavbu. Byla jsem se podívat na stavební veletrh For Arch do Prahy, na kterém jsem si chtěla firmu vybrat.
Měla jsem s sebou ručně nakreslený plánek s dispozicemi a velikostmi místností. A to byla zvláštní situace – měla jsem plány domu, peníze i pozemek, ale nikdo se se mnou za celý den nechtěl bavit. Neměli na mě čas nebo mě možná považovali za nelukrativní osobu. Říkala jsem si tehdy, že žádného neochotného stavitele rozhodně nechci.
Přišla jsem do stánku další firmy, kde měli modely některých domů, které se mi moc líbily. A tam ke mně konečně přistoupila nějaká moc milá paní a začala se se mnou vybavovat. Všichni lidé z firmy byli ochotní a přátelští a to, že jsem postarší „bába“, jim nebránilo v tom, aby se mnou jednali. Komunikace s nimi byla od začátku skvělá. Dohodli jsme se, že se mi ozve jejich projektant, následně jsme se sešli a bylo mi hned jasné, že s nimi chci postavit svůj dům.
Spolupráci se stavební firmou hodnotíte tedy kladně?
Ano. Než se podepíše kontrakt, chtějí, aby se zákazník přijel podívat k nim do výroby u Třebíče. Přišla jsem do jejich výrobní haly, nadechla jsem se a šla jsem do kolen – bylo to nádherné a čisté. Je to obrovská hala, kde stojí stroj, který zabírá polovinu místnosti. Na jedné straně je vyskládané dřevo a na druhé straně ze stroje vyjedou přesně označené a přesně nařezané panely. Úžasný proces. Totálně mě dostali a bylo rozhodnuto. Později jsem se dívala, že jsou sice o něco dražší než jiné firmy, ale co je u nich standard, je u jiných firem vysoký nadstandard. Například třívrstvá okna a velké vrstvy kvalitní izolace. Podle mě jsou jejich materiály opravdu velmi kvalitní.
Co pro vás bylo při návrhu důležité?
Naštěstí jsem přesně věděla, co chci. Návrh toho domu jsem nosila v hlavě už pět let a postupně ho vylepšovala. Chtěla jsem velkou terasu, výhled na jih a přesahy střechy takové, aby dovnitř v létě nešlo slunce, ale v zimě aby dovnitř svítilo a hezky prohřálo interiér. A to se podařilo. Da se říci, že dům v létě chladí a v zimě hřeje.
Také jsem si přála mít všechno v přízemí a nikde žádné velké schody, je to bezbariérový dům. Chtěla jsem mít ložnici s vlastní koupelnou, pracovnu a pokoj a koupelnu pro hosty – především pro mé přátele ze Států, kteří nejezdí na víkend, ale spíš na měsíc. Tak aby tady měli své pohodlí.
Sama jsem si dělala stavební dozor, psala jsem si stavební deník a navíc jsem musela všechno předem odsouhlasit, než jsem dostala fakturu.
Kdo vyřizoval stavební povolení a jak dlouho to trvalo?
Stavební povolení jsem si vyřizovala sama. Trvalo mi to čtyři měsíce a moje pocity jsou veskrze pozitivní, protože mi hodně pomohla paní na úřadě, která stavební povolení vydává. Šla jsem za ní s tím, že nic nevím, nic neznám, a prosila jsem ji, ať mi poradí, co mám dělat. Dala mi seznam kroků, které jsem měla následovat. Musím ale říct, že podklady od firmy mi hodně pomohly a byly perfektně připravené.
V jaké fázi dokončenosti vám firma předávala dům?
Dodávali mi stavbu na dokončení bez interiérů a základové desky. A i tady jsem měla kliku. Oslovila jsem místní firmu, která mi udělala základy domu. Používali laser a všechno šlo hladce.
Následně přijel pán z realizační firmy zkontrolovat spodní stavbu a přeměřoval si všechno asi třikrát, protože největší odchylka v betonové desce byla asi 3 mm, a to prý viděl asi jen jednou v životě.
Známe nejlepší dřevěné stavby roku 2023. Uspěla kancelářská budova i návrh pasivní ZŠ
No a firma, která mi realizovala základovou desku, dělala práce všeho druhu, a tak jsem se s nimi domluvila rovnou i na dokončování interiéru.
Podlaháře jsem si našla sama, protože jsem chtěla konkrétní typ podlah, které jsou teplé a měkké. Ale instalace koupelny a tak dále dělali oni, ne firma. Kromě podlahy, co dělali podlaháři, nebo měli instalatéry na sprchový kout a podobně, ale byli to jejich lidi, byli za všechno zodpovědní. Měla jsem dvakrát velké štěstí v tom, že jsem narazila na slušné lidi.
Co se týče dodávky od realizační firmy, byly nějaké komplikace nebo reklamace?
Střecha je docela komplikovaná a už když firma stavěla krovy, šílela, protože dřevo bylo nařezané trochu jinak, než mělo být, a ne všechno sedělo.
Koupila jsem si tehdy použitý karavan a byla jsem tady každý den, sama jsem si dělala stavební dozor, psala jsem si stavební deník a navíc jsem musela všechno předem odsouhlasit, než jsem dostala fakturu. Což je i další z důvodů, proč jsem si je vybrala. Všechny ostatní stavební firmy chtějí zaplatit určitou procentuální částku předem, ale tady to probíhalo jinak. Když něco postavili, já jsem to schválila, podepsala a teprve potom dostala fakturu. V současné době mi to přijde naprosto nevídané. Přesně dodržovali, co měli udělat, a já zase dodržovala platební režim, takže jsme v tomhle neměli vůbec problém. Nějaké komplikace sice byly, ale bylo to dané tím, že v té době se všude hodně stavělo a bylo moc práce.
Je tady čistý a špinavý vchod (tzv. mud room), nebo tomu taky říkám „blátovna či pískovna“– podle toho, jak je zrovna venku.
Byl tady nějaký striktní regulativ od obce?
V té době ještě ne, dneska už tu jsou regulativy přísné – domy v obci musejí odpovídat „polabskému charakteru“. Jediné, čemu jsem se tehdy musela přizpůsobit já, bylo ochranné pásmo lesa, který mám hned za plotem.
Jak máte řešené vytápění?
Mám pod podlahou elektrické odporové dráty, teď si budu nastavovat nižší teplotu a budu si topit i v kamnech. Kupuji si dřevo, mám cirkulárku a přátele, takže vždycky na podzim udělám brigádu tak na dva víkendy a mám vystaráno. Na kamnech běžně nevařím, koupila jsem si je, protože se mi líbily. Už jsem v nich jednou pekla kachnu a byla výborná. Vodu ohřívám v elektrickém bojleru. A mám řízené větrání vzduchu, které si umí regulovat vlhkost.
Popis dispozice bungalovu 4+kk:
Přízemní bungalov má půdorys ve tvaru písmene U. Na levé straně domu je garáž s dílnou. Hlavní vstup do domu je z kryté terasy, která je orientovaná na jih. Na zádveří navazuje technická místnost s průchodem na druhou stranu na zahradu. Ze zádveří se také vstupuje do hlavní obytné místnosti, ve které se spojuje obývací pokoj s krbem, kuchyň a jídelna s krásným výhledem a vstupem na terasu. Na obývák dále navazuje chodba do L, ze které se dá postupně vejít do ložnice majitelky s vlastní koupelnou, dále do koupelny pro hosty, pracovny a pokoje pro hosty.
Máte průchod rovnou na zahradu?
Ano, tím jsem se nechala inspirovat v amerických domech. Je tady čistý a špinavý vchod (tzv. mud room), nebo tomu taky říkám „blátovna či pískovna“– podle toho, jak je zrovna venku. Mám dva psy, takže je to velice praktické.
Máte dostatek úložných prostorů?
Ne! Šatstvo a podobně ani nepočítám, ale mám několikery lyže a lyžáky, spoustu nářadí, stan a spacáky, prostě hodně věcí. Myslela jsem si, že na to druhá část garáže bude stačit, ale nestačí. V Americe jsme se s manželem za těch 30 let stěhovali 27×, takže člověk se naučí stěhovat se nalehko a nic moc nestřádat. Ale tady doma se mi to nějak nakupilo.
V Americe vám dům postavili a minimálně měsíc jste se do něj nesměli stěhovat, muselo se hodně větrat, aby se vyvětral formaldehyd a všechno, čím byly materiály napuštěné.
S čím jste tady nejvíce celkově spokojená?
Že jsem přímo u lesa a je tady božský klid. A že dům není ani malý, ani velký.
Udělala byste dnes něco jinak, kdybyste znovu stavěla dům?
Postavila bych ho asi o metr delší, hlavně kvůli místu v obýváku. Když tady mám pár přátel, je pro nás obývák malý. Co mi na domě jako takovém vadí nejvíc, je výjezd z garáže. Ale za to si můžu sama. Lidi, kteří to stavěli, mi říkali, ať si vyzkouším do garáže vjet a vyjet, ale já to neudělala a dopadlo to tak, že je nájezdové místo příliš úzké.
Studenti navrhli nový typ přístřešku na železniční zastávky. Železnice je hodlá skutečně používat
Je něco, co vás v průběhu výstavby i bydlení v české dřevostavbě překvapilo?
Podle mě takovéto domy nepotřebují tak velké základy, ale v České republice je to jakýsi standard, chápu to. V USA se často používá crawl space (založení domu nad větranou vzduchovou mezerou- pozn. red.), u nás je nejčastější klasická základová deska.
Na druhou stranu se mi zdá, že jsou domy v České republice solidněji postavené, materiály jsou kvalitní a můj dům od začátku voněl. V Americe vám dům postavili a minimálně měsíc jste se do něj nesměli stěhovat, muselo se hodně větrat, aby se vyvětral formaldehyd a všechno, čím byly materiály napuštěné. Ale to bylo před 10–15 lety, dnes už je to možná jinak.
Ale řekla bych, že v USA jsou zase lepší firmy na dokončovací práce. Jsou rychlejší a kvalitnější.
Informace o stavbě:
Dispozice: 4+kk
Rozměry stavby: 18,5 m x 9,2 m (14,7 m) – atriový dům do tvaru U
Zastavěná plocha: 167 m2
Užitná plocha: 114 m2 + 29 m2 garáž + 28 m2 terasa
Velikost pozemku: 2000 m2
Typ konstrukce: celostěnové panely DMK system
Energetický standard: nízkoenergetický
Doba výstavby hrubé stavby: 3–4 dny
Celková doba výstavby: necelý rok
Realizační firma: Domy Dnes
Co byste poradila lidem, pokud se chystají stavět dům?
Ať nemají přehnané požadavky. Člověk musí vycházet z toho, kolik má peněz, což je základ. Když si myslíte, že něco bude stát dva miliony, tak to zdvojnásobte a možná tam budete. Co utratíte za hrubou stavbu, utratíte pak i za interiér. Většina lidí má pocit, že dřevostavbu lze postavit za milion, ale to vůbec není pravda. Je taky potřeba si všechno dobře rozmyslet, rozplánovat a opravdu realisticky propočítat.
Autor: Petra Pacáková, www.dřevostavitel.cz