Starší dům získal díky moderní přístavbě zcela netradiční dispozici

Protáhlá obdélníková parcela ve starší pražské čtvrti přinesla svým majitelům do vínku nevelkou, přes sto let starou, avšak poměrně zachovalou dvoupatrovou obytnou budovu. Nachází se v severozápadním rohu pozemku, který se svažuje od přístupové komunikace na severní straně směrem k jihu, dolní hranici vymezuje potok vytvářející poutavou přírodní scenérii. Terén překonává od vstupu na pozemek až po jeho jižní část výškový rozdíl téměř pět metrů, stabilitu svahu zajišťuje několik opěrných zdí.

Zatímco v hlavě racionálně kalkulujícího stavbaře se při pohledu na takovouto situaci vynoří varovná znamení signalizující zvýšené nároky na dispoziční řešení, zastavěnost pozemku a zakládání stavby, majitelé domu vnímali především jedinečný půvab místa, k němuž je poutá osobní vztah. „Chtěli jsme bydlení s veškerým moderním komfortem, a zároveň jsme se snažili respektovat charakteristický ráz prostředí a zasáhnout do něj co nejméně." Proto se rozhodli zachovat původní zděný dům a prostřednictvím přístavby vybudovat moderní bydlení pro čtyřčlennou rodinu.

V běžném rodinném domě se dispozice zpravidla rozvíjí z přízemí do horních podlaží, v tomto případě je tomu ale naopak. V souladu s terénní konfigurací a přáním majitelů „být a nebýt viděn" je přístavba zakomponována do terénu tak, že z ulice můžete zahlédnout jen její zelenou střechu. Entrée nové části domu tvoří branka a dvě krytá parkovací stání, oddělená od ulice posuvnými vraty.

Původní starou budovu architekti využili jako vstupní partii a komunikační jádro (a umístili sem také prostory nezávislé na společném provozu domácnosti - pokoj pro hosty a pracovnu). V jeho druhém podlaží, položeném téměř v úrovni ulice, se nachází hala, po schodišti se sestupuje dolů do prvního podlaží, které se spojuje s novou přístavbou ve tvaru L. Jeho kratší stranu tvoří společná obytná část - obývací pokoj, jídelna a kuchyně s příslušenstvím. Delší, ložnicový trakt s dětskými pokoji a ložnicí rodičů vybíhá po celé délce pozemku směrem k jihu, východní obvodová stěna se přimyká k hranici pozemku.

Okna z nově přistavěné části směřují na jih a na západ, do zatravněné zahrady podobné atriu. Ze všech obytných místností sem vede bezbariérový přístup. Svažitost pozemku vyrovnává násyp, zabezpečený na jižní straně opěrnou zdí. Venkovním schodištěm lze sejít ze zahrady k potoku a do podsklepené části stavby.

Ve výtvarném pojetí vsadili architekti Radovan Schaufler a Jakub Roskovec, autoři návrhu, na kontrast starého a nového. Původnímu domu, který po technické stránce prošel zásadní rekonstrukcí, ponechali autentický vzhled odkazující na dobu jeho vzniku, přístavbu odlišili moderním architektonickým výrazem i konstrukčním systémem. Použili vlastní konstrukční know-how, nosné zdivo je postaveno ze škvárobetonových tvárnic pomocí technologie suchého zdění, neomítnuté tvárnice v interiéru dodávají prostoru domu zajímavý výraz. Dbali na zajištění příjemného klimatu v interiéru a dobrého prosvětlení, prostory bez oken jsou proto osvětleny shora světlíky ve střešní konstrukci.

"Dům je do určité míry polozavřeným atriem se širokým vnitřním prostorem i ochozem se střešní zahradou. Obytná část se tak otevírá do oázy klidu, ladu a soukromí. Rozměry travnatého dvorku zcela vyhovují pro setkání aktivní rodiny," pochvalují si majitelé zděného domu. "Díky stropním proskleným plochám je všude spousta světla s možností mnoha oblíbených „průhledů" i na noční nebe."

Vzdušná knihovna s vysokým stropem a světelnou vzducholodí uklidní i inspiruje, sklípek s duchem staletí přivádí k dobré náladě, kvalitní a funkční provedení všech jednotlivostí, zvuk potoka při usínání a společnost dobrých sousedů svádí k pozitivnímu nadhledu. Tento dům si nezaslouží být kritizován...

"Zvolené konstrukční řešení jsme pro daný účel vyhodnotili jako nejvýhodnější," vysvětlují autoři energeticky úsporného projektu. "Škvárobetonové tvárnice TESUZ představují ekonomickou variantu nosného zdiva, s úspěchem je navíc ponecháváme v interiéru neomítnuté, hrubá struktura má své kouzlo," jsou si vědomi architekti.

Jitka Pálková, www.mujdum.cz