Správa železnic představila finální podobu nového mostu v Praze. O využití stávajícího se bude jednat

Vítězný návrh počítá se zachováním trojice mostních polí a trojicí oblouků. Tradiční silueta by tak měla být nezměněna a pohled na řeku Vltavu a Vyšehrad nad ní by proto měl být obdobný.

„Hlavní zásady našeho návrhu spočívají v tom, že jsme se snažili vytvořit most nového tisíciletí,“ uvedla architektka a autorka vítězného návrhu Iveta Torkoniaková ze studia 2Tengineering. Zároveň dodala, že most má sloužit železnici, městu, cyklistům i pěším.

Důležité je podle ní propojení mostu pro pěší i cyklisty. Vítězný návrh protahuje cyklistické lávky od nádraží Vyšehrad až po Hořejší ulici na opačné straně řeky s tím, že cyklisté budou moci přímo pokračovat do nově vznikající čtvrti Smíchov City.

Na straně Smíchova má podle nového návrhu vzniknout několik jednotlivých parterů. „My jsme se snažili otevřít prostor pod mostem, celý ho prosklít a využít ke komerčním účelům,“ vysvětlila architektka.

Na Výtoni se pak počítá s využitím stávajících kleneb a jejich zapojením do dění města. Kromě toho má v okolí mostu vzniknout volnočasový prostor, který sjednotí a ucelí celé prostředí.

U Celnice vznikne náměstíčko, které bude zasahovat až pod most. Tam se budou podle architektky Torkoniakové konat různé akce jako trhy nebo divadelní představení pod širým nebem.

Hodnotící komise byla sestavena architekty, mostaři i dopravními inženýry, celkem zasedlo 18 porotců. Včetně pražských náměstků Adama Scheinherra (Praha sobě) nebo Petra Hlaváčka (STAN) a čtyř zástupců Správy železnic.

Dalšími členy byly nezávislé osoby, a to třeba z Klubu za starou Prahu a Fakulty stavební ČVUT.

Soutěž se dělila na dvě kola. Z původních dvanácti prošlo do druhého kola celkem šest děl. Zásadním kritériem byla kvalita návrhu řešení. Sedm z 12 prací počítalo se zachováním původní mostní konstrukce a jejím využitím.

Podle ředitele Národní kulturní památky Vyšehrad Petra Kučery je lepší mít jeden trojkolejný most než dva vedle sebe. „Nebál bych se nového mostu při zachování pilířů a současného tvaru,“ uvedl k soutěži.

S vítězi soutěže správa hodlá uzavřít smlouvu, aby svůj návrh rozpracovali do podoby podrobnější studie. Ta se stane podkladem pro zpracování dokumentace pro společné povolení stavby.

Plánovaný postup přípravy bude Správa železnic nadále projednávat se zástupci Národního památkového ústavu, odboru památkové péče Magistrátu hlavního města Prahy a dalších zainteresovaných složek.

Předpoklad zahájení stavby je v roce 2026, trvat má přibližně 20 měsíců. Stavba bude časově koordinována s modernizací železniční stanice na Smíchově a rekonstrukcí úseku tratě mezi pražským hlavním nádražím a smíchovským nádražím. Součástí je i výstavba nové železniční zastávky na Výtoni.

Správa železnic řeší podle svého vyjádření opravu mostu již od roku 2008, debatovat se o ní ale začalo až v roce 2012. Tehdy se přišlo na to, že středový pilíř není v dobrém stavu, stejně jako pochozí lávka. V nejhorším stavu byla ale část mostu zespodu. Tam byla nalezena celoplošná koroze ve velkém rozsahu.

V letech 2017-2018 proběhla rozsáhlá projektová dokumentace, z níž vyšel návrh rekonstrukce s využitím stávající konstrukce pro zajištění provozu na 30 let.

Její výsledky ukázaly, že stávající prvky jsou na konci životnosti, korozní oslabení pokračuje, a třeba také to, že v konstrukci jsou únavové trhliny.

Posouzení pro zbytkovou životnost bylo tehdy 5 let, tedy do konce roku 2023. V roce 2019 byly opraveny chodníkové konzole, od té doby také probíhá neustálý monitoring stavu mostu.

Správa železnic si nechala udělat několik průzkumů, z nichž vyplynulo, že stávající konstrukce mostu je neopravitelná a nelze ji proto zachovat.

„Ocelový most zkrátka narazil na svoje limity, které jsou dány jeho statickým a prostorovým řešením, stejně jako použitým materiálem. Tzv. plávková ocel, z níž je most vyroben, je velmi náchylná na únavové trhliny. Jejich vzniku a šíření nezabrání žádný nátěr,“ zaznívá ve vysvětlení Správy železnic, které před časem poskytla novinářům.

Podle Tomáše Rottera z Fakulty stavební ČVUT v Praze nemá oprava stávajícího železničního mostu pro účely dopravy smysl.

O osudu nynějšího dvoukolejného železničního mostu se vedly dlouhé debaty, jak kvůli jeho špatnému technickému stavu, tak i nemožnosti rozšíření na trojkolejný provoz, který je v současnosti doslova nezbytný.

Trať mezi hlavním nádražím a Smíchovem je součástí tranzitního koridoru, denně tudy projede více než 15 tisíc cestujících, přičemž množství má podle prognóz ještě stoupat.

Podle Institutu plánování rozvoje a Technické správy komunikací hlavního města Prahy narostl počet cestujících za posledních osm let trojnásobně.

Výhledový stav Správy železnic ukazuje, že by denní počet vlaků měl vyvrcholit v roce 2035, to by přes most mělo projet až 479 vlaků denně.

Tříkolejné řešení navíc výhledově umožní vedení spěšných vlaků mezi pražským hlavním nádražím a nově budovanou železniční stanicí na Letišti Václava Havla.

O využití stávající mostní konstrukce chce vést Správa železnic dialog. Podle jejího zaměstnance Pavla Paidara, který má stavbu nového mostu na starost, by se mělo najít jiné využití než pro dopravu.

Dnešnímu železničnímu mostu předcházel most z roku 1871. Ten ale svou kapacitou s jednou kolejí nedostačoval, a tak byl v roce 1901 vyměněn právě za dnešní dvojkolejnou konstrukci. Samotná výměna mostních konstrukcí trvala tehdy 2 dny.