Hlavní obsah

Solitérní vila Himmelreich je poctivou stavbou, která si zachovala půvab po desetiletí

Vila Marietty a Paula Himmelreichových ze třicátých let 20. století v černopolském svahu nad brněnskými Lužánkami je v zástavbě obyčejných rodinných domů výjimečným solitérem. Jde o robustní dům, který vídeňský kritik architektury Max Eisler nazval „čistým, prostým a poctivým“.

Foto: Archiv publikace Slavné brněnské vily

Vila s adresou: Schodová 1292/18, Brno 4 – Černá Pole.

Článek

Prostorově nepřehlédnutelná vila Himmelreich v Brně vznikla podle návrhu rakouských architektů Karla Hofmanna a Felixe Augenfelda, žáků brněnského rodáka Adolfa Loose.

Byla kolaudována v prosinci 1928, tedy přesně o dva roky dříve než nedaleká vila Tugendhat, z jejíž horní terasy je vysoká šedá střecha vily Himmelreich dobře vidět. Stavbu realizovala brněnská stavitelská firma Frank a Weiss, instalace dodala, stejně jako do vily Tugendhat, firma J. L. Bacon.

Výrazným prvkem části vily obrácené směrem do ulice je sloupová hala navazující na jednu z hlavních komunikací lužáneckého parku.

Autoři patřili k tvůrčímu okruhu slavného Adolfa Loose

Architekti Karl Hofmann a Felix Augenfeld patřili k užšímu okruhu žáků soukromé stavební školy slavného architekta Adolfa Loose. Oba studovali na Vysoké škole technické ve Vídni. Od roku 1922 měli Hofmann a Augenfeld ve Vídni společný ateliér, a to až do emigrace v roce 1938.

Stavebníci, Paul Himmelreich a jeho žena, byli příslušníky německých židovských rodin, které dlouhodobě spojovaly podnikatelské zájmy.

Foto: Archiv publikace Slavné brněnské vily, David Židlický

Stavba působí robustním dojmem.

Paul Himmelreich převzal po předčasné smrti otce vedení přádelny na ovčí vlnu Himmelreich & Zwicker v Brně na Cejlu. Pozemek na Schodové ulici koupil v únoru 1928.

Po připojení Rakouska k nacistickému Německu emigrovali manželé Himmelreichovi do Anglie a do Brna se už nevrátili. Po druhé světové válce přešla nemovitost do národní správy, později se stala majetkem československého státu. Řadu let slouží dům jako stacionář pro mentálně postiženou mládež.

Dvoupodlažní dům má symetrickou hlavní stranu s pravidelným rozdělením oken.

Obytnou halu a jídelnu bylo možné jednoduše propojit

V interiéru nechybí vstupní hala se schodištěm, vlevo byla kuchyně s přípravnou, vpravo knihovna. V části vily obrácené do zahrady byla obytná hala a jídelna, které mohly být propojeny otevřením posuvných dveří. Boční strany byly plně uzavřeny.

Přízemí je ve straně obrácené do zahrady prolomeno pěti francouzskými okny vedoucími na terasu, přičemž střední trojice je kryta balkonem v patře.

Interiéry, jejichž autory Hofmann a Augenfeld pravděpodobně nebyli, se nedochovaly a nejsou známy ani z archivních fotografií.

Střecha byla pokryta modrošedou přírodní břidlicí, na terase byla položena červená dlažba, dekorativní kruhový bazén v zahradě byl ze slovenského travertinu.

Zdroj: Slavné vily, Dagmar Černoušková

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám